Pivní žetony
Pivní žetony představují fascinující kapitolu československého a českého pivovarnictví od konce 19. století po současnost. Tyto drobné kovové předměty sloužily jako vnitropodniková platidla v pivovarech, hostincích a restauracích, kde nahrazovaly mince při výplatách zaměstnanců nebo jako důkaz o zaplacené konzumaci. Nejstarší exempláře z období Rakouska-Uherska jsou dnes vzácnými dokumenty tehdejších pivovarských tradic, zatímco žetony z první republiky zachycují rozkvět československého pivovarnictví ve 20. a 30. letech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Historie československých pivních žetonů
První pivní žetony se na našem území objevily kolem roku 1880, kdy se staly praktickým řešením pro evidenci spotřeby v hostinských zařízeních. Pivovar Bernard v Humpolci vydával už od roku 1897 mosazné žetony s nápisem „1 PIVO", které zaměstnanci dostávali jako součást mzdy. Podobné systémy zaváděly i větší pivovary - Pilsner Urquell používal od roku 1902 hliníkové žetony označené „PILSNER" s hodnotami ? a 1 pivo.
Největší rozkvět pivních žetonů nastal v letech 1918-1938, kdy fungovalo přes 300 pivovarů v Československu. Každý větší podnik měl vlastní žetony - od Budweiser Budvar s charakteristickými korunami po menší regionální pivovary jako Černá Hora či Svijany. Materiály se lišily podle bohatství pivovaru: prestižní podniky používaly mosaz nebo dokonce stříbro, běžné pivovary sázely na železo nebo hliník.
Regionální speciality a vzácné kusy
Moravské pivovary preferovaly kulaté žetony s reliéfními chmelové šišky, zatímco české podniky často volily hranatý tvar s pivními sudy. Nejobtížněji se dnes hledají žetony z německých pivovarů v pohraničí - například žetony pivovaru Böhmisch Aicha (Český Dub) z roku 1935 nebo kusy z broumovského pivovaru Braunau. Po roce 1945 se mnoho těchto žetonů ztratilo při vysídlování německého obyvatelstva.
Mezi sběrateli jsou nejvyhledávanější žetony s chybami ražby - například dvojitý otisk u žetonů z Velkopopovického pivovaru z roku 1924 nebo chybně napsané názvy měst. Jeden z nejdražších pivních žetonů byl prodán v roce 2019 za 28 000 korun - jednalo se o pozlacený kus z pivovaru Krušovice s portrétem Rudolfa II. z roku 1908.
Identifikace a péče o pivní žetony
Autentické pivní žetony poznáte podle charakteristického opotřebení od častého používání a specifického složení slitin. Mosazné kusy z období monarchie obsahují 70% mědi a 30% zinku, zatímco žetony z první republiky mívají nižší podíl mědi kvůli úsporným opatřením. Falzifikáty se objevují zejména u vzácných kusů - pozor na příliš ostré hrany nebo moderní slitiny neodpovídající době výroby.
Pivní žetony uchovávejte v suché prostředí při teplotě do 20°C, mosazné kusy čistěte pouze destilovanou vodou. Železné exempláře jsou náchylné na korozi - důležitá je prevence pomocí silikagelu v uzavřených boxech.