Orel
Tělocvičná jednota Orel představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české spolkové historie. Založená v roce 1909 jako křesťansky orientovaný protipól ke Sokolu, rychle se rozšířila po celých Čechách a Moravě. Pohlednice orlovských jednot zachycují nejen sportovní aktivity, ale především duchovní rozměr tohoto hnutí – od slavnostních průvodů s hasičskými korouhvemi až po rodinné pikníky u vesnických kostelů. Zatímco sokolské pohlednice zdůrazňovaly národní nadšení, orlovské motivy kladly důraz na víru a mravnost. Tyto dokumenty jsou dnes neocenitelným svědectvím o alternativním proudu českého tělovýchovného hnutí první poloviny 20. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Křesťanské kořeny a ideologie hnutí
Orel vznikl roku 1909 v Brně z iniciativy kněze Jana Šrámka jako reakce na liberální orientaci Sokola. Inspiraci čerpal z rakouského katolického tělocvičného hnutí "Athletenbund". Do roku 1914 vzniklo přes 200 orlovských jednot s více než 15 000 členy. Pohlednice z tohoto období často zobrazují zakladatele s citáty z encyklik papeže Pia X., který podporoval křesťanské tělovýchovné organizace. Charakteristické jsou motivy orla s křížem v pařátech – symbol spojující sílu těla s čistotou duše.
Odlišnosti od sokolského hnutí v pohlednicové dokumentaci
Orlovské pohlednice se výrazně lišily od sokolských jak obsahem, tak estetikou. Místo alegorií na Slávii nebo Husovy památky najdeme svaté patrony – především svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Cvičební úbory neměly červené košile, ale bílé tunyky se zlatým orlem. Svátek nesl název "Orlovský den" místo "Sokolského sletu" a konal se tradičně o svatém Václavu. Pohlednice zachycují také typické orlovské "tábory" – letní výchovné pobyty kombinující tělocvik s náboženskou výukou.
Regionální specifika moravských jednot
Moravské orlovské jednoty vykazovaly největší aktivitu. Krajský archiv v Brně eviduje přes 800 pohlednic z období 1910-1938, přičemž nejvíce jich pochází z Horácka a Moravského Slovácka. Tyto regiony byly tradiční baštou katolicismu. Pohlednice z Velkého Meziříčí ukazují orlovské divadelní představení "Cyrila a Metoděje" z roku 1913, které zhlédlo přes 2 000 diváků. Slovácké jednoty organizovaly pěší pouti do Velehradu, dokumentované sérií 12 pohlednic vydaných nakladatelstvím Haas v Brně.
Období první republiky a protisokololský boj
V Československé republice se vztahy mezi Sokoly a Orly výrazně zostřily. Orli považovali nový stát za příliš liberální a prosazovali "katolický nacionalismus". Pohlednice z 20. let často zobrazují orlovské průvody s transparenty "Pro víru a vlast", což byla přímá narážka na sokolské "Na zdar!". Konflikt vyvrcholil roku 1929, kdy orlovský tábor v Rožnově pod Radhoštěm navštívilo 8 000 členů – více než kterýkoliv sokolský slet té doby. Sběratelsky nejcennější jsou pohlednice z tohoto setkání s podpisy funkcionářů.
Válečné osudy a poválečný zánik
Za německé okupace byly orlovské jednoty rozpuštěny současně se Sokolem. Pohlednice z let 1945-1948 dokumentují krátké oživení hnutí, kdy vzniklo přes 300 obnovených jednot s 25 000 členy. Komunistický převrat však znamenal definitivní konec – Orel byl zakázán dekretem z 8. července 1948. Nejrare jsou pohlednice z posledního orlovského srazu v Olomouci v červnu 1948, kterého se účastnilo 12 000 členů navzdory politickému tlaku. Tyto pohlednice jsou dnes vyhledávané nejen sběrateli, ale i historiky studujícími zánik demokratických organizací.