Opava
Opavské vévodství zanechalo v numismatice fascinující stopu prostřednictvím unikátních ražeb, které spojují českou a slezskou tradici. Mince z této oblasti vznikaly od středověku v různých mincovnách, přičemž nejvýznamnější období spadá do 14. až 17. století. Vévodové opolští a ratibořští zde razili vlastní denáry, haléře i vzácné zlaté mince, které dnes patří mezi nejhledanější kusy českých regionálních emisí. Opavské mince se vyznačují charakteristickým ikonografickým programem – orlicí, korunami a rodovými znaky Přemyslovců. Jejich historická hodnota tkví nejen ve vzácnosti, ale především v dokladování ekonomické síly tohoto pohraničního vévodství, které kontrolovalo důležité obchodní stezky mezi Českem a Polskem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vévodské ražby Přemyslovců v Opavě
Opavské vévodství vzniklo roku 1269 jako úděl pro Mikuláše I. Opavského, syna Přemysla Otakara II. První mince se zde razily už kolem roku 1280, kdy vznikly denáry s nápisem "NICOLAVS DVX" a charakteristickým opavským orlem. Mikulášovi nástupci pokračovali v mincovní tradici – Mikuláš II. (1318-1365) zavedl stříbrné groše podle pražského vzoru a Jan I. Železný (1365-1424) nechal razit i vzácné zlaté dukáty. Celkový náklad opavských mincí byl výrazně nižší než v Praze, většina emisí nepřesáhla 10 000 kusů ročně.
Technické charakteristiky opavských mincí
Opavské denáry měly hmotnost 0,8-1,2 gramu při ryzosti stříbra 750-850 tisícin, groše dosáhly hmotnosti 3,2-3,8 gramu s ryzostí 900 tisícin. Zlaté dukáty vážily standardních 3,49 gramu s ryzostí 986 tisícin. Charakteristickým motivem byl slezský orel s korunou, doplněný nápisy v gotické majuskule. Vzácné jsou zejména mince Jana I. Železného s letopočty 1380-1390, kdy vzniklo jen asi 2000 zlatých kusů celkem. Rytci používali osobité písmové zkratky – "IOH DVX OPAV" nebo "NICOLAVS D G DVX OPAVIE".
Opavsko za Habsburků
Po roce 1526 přešlo vévodství pod rakouskou správu a místní mincovnictví postupně upadalo. Ferdinand I. nechal v letech 1547-1564 razit poslední autonomní opavské mince – stříbrné krejcary a haléře s kombinací habsburského erbu a tradičního slezského orla. Marie Terezie za sedmiletou válku (1756-1763) nechala v Opavě razit nouzové měděné mince v celkovém nákladu asi 50 000 kusů. Po roce 1780 se ražba definitívně přesunula do Vídně, pouze během napoleonských válek vznikly v letech 1805-1809 drobné pamětní emise.
Investiční potenciál a vzácnost
Opavské středověké mince patří mezi nejžádanější české regionální ražby. Denár Mikuláše I. v kvalitě velmi hezká se prodává za 15 000-25 000 korun, groše 14. století dosahují 30 000-60 000 korun. Zlaté dukáty Jana I. Železného jsou extrémně vzácné – za posledních 20 let se na aukcích objevilo jen 8 kusů s cenami 200 000-400 000 korun. Nárůst hodnoty opavských mincí činí průměrně 8-12 procent ročně, což je výrazně nad průměrem českých středověkých emisí.