Oběžné mince
Moderní česká měna začala svou cestu 8. února 1993, kdy se do oběhu dostaly první mince nově vzniklé České republiky. Po rozdělení Československa musela být rychle vytvořena nová sada oběžných mincí s českými symboly - svatováclavskou korunou, lvem a lipovou větví. Dnešní oběžné mince, které nosíme v peněženkách, představují už druhou generaci této mladé měny, uvedenou do oběhu v letech 1993-1994 s nominály od 10 haléřů po 50 korun.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik českých oběžných mincí po roce 1993
Ekonomická transformace po rozdělení Československa vyžadovala rychlé zavedení nové měny. První české oběžné mince byly navrženy týmem designérů pod vedením Jiřího Harcuby a vyrazily je Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Celá sada obsahovala původně 8 nominálů: 10, 20 a 50 haléřů plus 1, 2, 5, 10 a 50 korun. Mince z roku 1993 se dnes staly vyhledávanými sběratelskými kusy, zejména kvůli poměrně nízkému nákladu prvního roku ražby.
Nejhodnotnější mezi běžnými oběžnými mincemi je 50korunová mince z roku 1993, které bylo vyraženo pouze 200 000 kusů. Naproti tomu nejběžnější jsou jednkorunové mince, kterých se za celou historii české měny vyrazilo přes 800 milionů kusů.
Materiálové složení a technické parametry
České oběžné mince používají tři základní materiály podle nominální hodnoty. Haléřové mince byly vyráběny z hliníku, korunové mince 1 Kč a 2 Kč ze slitiny nerezové oceli pláštované niklem, zatímco vyšší nominály 5 Kč až 50 Kč z mosazi. Největší 50korunová mince má průměr 27,5 mm a váží 9,7 gramu, nejmenší 10haléřová měla pouhých 16 mm v průměru.
Ražba probíhala na moderních lisech Schuler v Jablonci nad Nisou, později také v Hamburku. Kvalita českých mincí odpovídá nejvyšším světovým standardům s přesností hmotnosti ±2% a průměru ±0,1 mm.
Symbolika a národní motivy
Líci všech českých oběžných mincí zdobí svatováclavská koruna - symbol české státnosti od 14. století. Rubu dominují tři základní motivy: český lev na mincích 1, 2 a 5 Kč, lipová větvička na haléřových mincích a Karlův most spolu s hradčanskou siluetou na 10 a 50 korunách. Tyto symboly vybral poradní sbor České národní banky z více než 200 návrhů.
Nejkomplexnější design má 50korunová mince s detailním zobrazením Pražského hradu a Karlova mostu - ryté dílo sochaře Vladimíra Opla, které obsahuje více než 40 architektonických detailů.
Změny v ražbě a ukončení výroby
Významné změny nastaly v roce 2003, kdy Česká národní banka ukončila ražbu haléřových mincí kvůli jejich nízké kupní síle - náklady na výrobu jedné 10haléřové mince činily 37 haléřů. Oficiálně byly haléře vyřazeny z oběhu 1. září 2008, což z nich dnes činí již historické mince. Od roku 2009 se přestaly razit také 20haléřové mince.
Posledním rokem intenzivní ražby byl rok 2008, kdy se připravovaly zásoby před přechodem na euro. Plánovaný vstup do eurozóny byl však odložen, a tak řada mincí z tohoto období zůstala ve skladech ČNB.