Nouzové mince
Válečné roky 1914-1918 zasáhly do každodenního života i do měnového systému Rakouska-Uherska. Nedostatek kovů nutný pro výrobu zbraní a munice přinutil úřady k vydávání nouzových platidel z levnějších materiálů. Města, obce i průmyslové podniky začaly razit vlastní mince ze železa, zinku či hliníku. Tyto zajímavé numismatické doklady první světové války dnes představují fascinující kapitolu habsburské numismatiky, kdy nutnost překonala tradici a vznikly unikátní platidla s omezenou platností.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Železné groše a jejich vznik
V roce 1916 započala ražba železných dvacetihaléřů a desetihaléřů, které nahradily tradiční bronzové mince. Železo bylo jedinou dostupnou alternativou, neboť měď a nikl byly potřebné pro válečnou výrobu. Tyto mince vyráběla vídeňská mincovna ve značných nákladech - pouze dvacetihaléřů bylo vyraženo přes 200 milionů kusů. Železné mince rychle korodovaly a jejich kvalita se lišila podle dostupných slitin.
Městské a obecní emise
Mnoho měst vydávalo vlastní nouzová platidla s místní platností. Vídeň razila zinková platidla v hodnotách 10, 20 a 50 haléřů s městským znakem. Linec emitoval hliníkové žetony, zatímco některá moravská města používala kartonové nebo textilní kupony. Tyto emise byly časově omezené a měly sloužit pouze do konce války. Dnes patří mezi nejvzácnější kusy této kategorie, zejména v zachovalých stavech.
Průmyslové a firemní žetony
Velké továrny jako Škoda v Plzni či Wiener Neustadt vyráběly vlastní platební prostředky pro zaměstnance. Tyto žetony měly často hexagonální tvar a obsahovaly název firmy, hodnotu a rok vydání. Sloužily k nákupu v továrních kantýnách a obchodech. Nejzajímavější jsou žetony s dvojjazyčnými nápisy - německo-českými či německo-maďarskými, které dokumentují mnohojazyčnost monarchie.
Sběratelský potenciál a hodnoty
Nouzové mince z let 1914-1918 dnes dosahují zajímavých hodnot díky historickému významu. Železné mince ve stavu UNC jsou vzácné kvůli sklonu ke korozi. Městské emise z menších obcí mohou dosahovat hodnot v řádech tisíců korun. Nejcennější jsou chybotisky a varianty, například zinková platidla s odchylkami v nápisu či neobvyklými ražebními znaky.