na území Československa
Na území Československa obíhaly bankovky různých emisí ještě dlouho po vzniku republiky v roce 1918. Zatímco nové československé bankovky postupně nahrazovaly starší platidla, docházelo k zajímavému fenoménu překotvení a přetisku původních rakousko-uherských bankovek. Tyto přechodné emise představují fascinující kapitolu numismatiky, kdy se na jedné bankovce setkávaly symboly zaniklé monarchie s razítky nového státu. Sběratelé oceňují především vzácné varianty s různými typy přetisků a regionálními razítky, které dokumentují turbulentní období formování československé měny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakousko-uherské bankovky s československými přetisky
Po vyhlášení Československa 28. října 1918 zůstaly v oběhu původní rakousko-uherské bankovky, které však musely být označeny jako platné na území nového státu. Ministerstvo financí nařídilo přetiskování těchto bankovek razítkem s nápisem „Platí pro Československý stát" nebo česko-slovenským dvojjazyčným označením. Nejčastěji se setkáváme s přetisky na nominálech 10, 20, 50, 100 a 1000 korun z let 1915-1918.
Existovalo několik typů razítek – od jednoduchých černých přetisků až po barevné varianty s detailním státním znakem. Vzácné jsou bankovky s dvojitými nebo posunutými přetisky, které vznikly chybou při razítkování. Tyto exempláře dnes dosahují několikanásobně vyšších cen než standardní kusy.
Nouzové emise místních institucí
V období 1918-1922 vydávaly různé města, okresy a instituce vlastní nouzová platidla kvůli nedostatku drobných mincí a bankovek. Na českém území se proslavily emise měst Liberec, Teplice, Karlovy Vary nebo Ostrava. Tyto bankovky měly většinou nominály od 10 haléřů do 20 korun a byly tištěny na obyčejném papíře s jednoduchými bezpečnostními prvky.
Moravské nouzovky často obsahovaly německé i české texty, což reflektovalo národnostní složení obyvatelstva. Slovenské regiony vydávaly platidla s maďarsko-slovenskými nápisy. Nejcennější jsou dnes kompletní série z menších měst s nízkými náklady, například bankovky z Jablonce nad Nisou či Vrchlabí.
Investiční hodnota přechodných emisí
Bankovky používané na území Československa v letech 1918-1925 představují zajímavou investiční příležitost díky své historické jedinečnosti. Ceny kvalitních kusů rakousko-uherských bankovek s přetisky vzrostly za posledních deset let o 150-200%. Nouzové emise menších měst dosahují ještě vyšších zhodnocení, především kvůli jejich vzácnosti a lokálnímu významu.
Sběratelé preferují bankovky v co nejlepším stavu, ideálně nepoužité (UNC) nebo jen lehce oběhlé (XF). Důležitá je také úplnost přetisků a čitelnost všech textů. Falzifikáty se vyskytují zejména u vzácnějších variant, proto je nutné věnovat pozornost kvalitě papíru, typu tisku a přesnosti razítek.