Mincovní závaží
Přesnost byla základem každé mincovny už od starověku. Mincovní závaží představují jedinečné svědky toho, jak se vážily drahé kovy před samotnou ražbou mincí. Tyto malé bronzové nebo mosazné předměty nesly odpovědnost za správnost hmotnosti zlatých a stříbrných mincí v celé Evropě. Každé závaží bylo pečlivě kalibrováno podle místních měnových soustav a často neslo znaky mincovny nebo panovníka, pod jehož dohledem vznikalo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Systém kontroly kvality v historických mincovnách
Mincovní závaží fungovala jako základní nástroj kontroly kvality už ve středověku. V pražské mincovně za Karla IV. používali sadu závaží odpovídající pražskému groši o hmotnosti 3,7 gramu. Mincíři museli každou hotovou minci porovnat se standardním závažím - pokud byla lehčí než předepsaná norma, byla znehodnocena nebo přetavena.
Systém byl natolik propracovaný, že závaží existovala pro všechny nominály dané měnové soustavy. Pro rakouskou zlatníkovou měnu z druhé poloviny 19. století se používala závaží od nejmenšího odpovídajícího 3 krejcarům až po největší pro 4 zlatníky. Tolerance byla minimální - směla činit maximálně 0,1% z předepsané hmotnosti.
Značení a původ mincovních závaží
Každé závaží neslo specifické označení své mincovny. Vídeňská mincovna používala zkratku "V", kremnicá "KB" (Körmöczbánya), pražská "P". Na závažích z období Marie Terezie najdeme často její monogram "MT" společně s rokem výroby. Nejcennější jsou závaží s kompletním označením včetně jména mincmistra, který za jejich přesnost ručil.
Závaží se vyráběla v sadách uložených v dřevěných kazeteách obložených suknem. Kompletní sada pro kontrolu tolarové měny obsahovala 12 různých závaží od půl krejcaru po celý tolar. Tyto sady se předávaly z generace na generaci mincmistru jako nepostradatelný nástroj jeho řemesla.
Materiály a technologie výroby
Nejstarší závaží z 15. století vyráběli z bronzu s přídavkem cínu pro zvýšení tvrdosti. Postupně se přešlo na mosaz, která byla odolnější vůči otěru. Hmotnost se upravovala přidáváním nebo odebíráním materiálu ze spodní strany závaží, kterou pak zapečetili speciální pečetí s označením mincovny.
Výroba jedné sady závaží trvala několik týdnů. Nejprve se odlil hrubý tvar, pak následovalo přesné opracování pilníky a konečné vyvážení na citlivých vahách. Každé závaží prošlo kontrolou vrchního mincmistra a teprve po jeho schválení mohlo být použito v provozu mincovny.