Maďarsko
Maďarské mince představují fascinující svědectví tisícileté historie království uprostřed Evropy. Od prvních denárů svatého Štěpána I. z počátku 11. století až po moderní forinty současnosti sledují tyto mincovní památky dramatické proměny země – od středověkého království přes období turecké nadvlády až po rakousko-uherskou monarchii a samostatné Maďarsko. Zlaté dukáty z dob Matyáše Korvína, stříbrné tolary Marie Terezie či vzácné pengő z meziválečného období nabízejí jedinečný pohled na bohatou numismatickou tradici tohoto regionu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Středověká maďarská ražba od roku 1000
Král svatý Štěpán I. (1000-1038) položil základy maďarské mincovní tradice vydáním prvních denárů s křesťanskou symbolikou. Tyto stříbrné mince nesly nápis „STEPHANUS REX" a kříž na reversu, což symbolizovalo přijetí křesťanství. Během vlády dynastie Arpádovců se etablovalo několik významných mincoven, především v Budíně a Ostřihomi. Zlatá éra nastala za Matyáše Korvína (1458-1490), který zavedl ražbu zlatých dukátů o hmotnosti 3,49 gramu s ryzostí 986/1000. Tyto mince s motivem sv. Ladislava se staly vzorem pro celou střední Evropu.
Osmanská nadvláda a numismatické kuriozity
Období turecké okupace (1541-1699) přineslo unikátní směs křesťanské a islámské ikonografie na maďarských mincích. V královském Maďarsku pokračovala ražba tradičních typů, zatímco na okupovaných územích vznikaly hybridní kusy s arabskými nápisy a křesťanskými symboly. Pozoruhodné jsou mince Gabriela Bethlena (1613-1629), které kombinují latinské nápisy s orientálními prvky. Mincovna v Kremnici za této doby razila denáry s průměrem 14-16 mm, které dnes patří mezi vyhledávané sběratelské kusy.
Habsburská éra a měnové reformy
Po vyhnání Turků se Maďarsko stalo součástí habsburské monarchie, což se výrazně projevilo na mincovním obrazu. Marie Terezie (1740-1780) zavedla v roce 1750 jednotný měnový systém s tolary o hmotnosti 28,07 gramu a stříbrnou ryzostí 833/1000. František Josef I. pak v roce 1857 implementoval zlatníkový systém, kdy maďarské krajcary a forinty odpovídaly rakouským nominálům. Zvláštní pozornost si zaslouží korunovační dukáty z roku 1867, které slavily maďarsko-rakouské vyrovnání. Tyto zlaté mince s portrétem císaře a maďarským svatoštěpánským korunou se razily v nákladu pouhých 2 847 kusů.
Investiční potenciál historických kusů
Maďarské zlaté mince z habsburského období vykazují stabilní růst hodnoty. Dukáty Františka Josefa I. z let 1870-1892 se v kvalitě XF obchodují za 8 000-12 000 korun, zatímco exempláře v kvalitě UNC dosahují cen až 18 000 korun. Commemorativní 8 forintové kusy z roku 1879 (tisíciletí svatého Štěpána) patří mezi nejžádanější, jejich tržní hodnota vzrostla za posledních deset let o 340 procent.