Lichtenštejnsko
Lichtenštejnské poštovní známky patří mezi nejrespektovanější emisní programy v Evropě díky své preciznosti a umělecké kvalitě. Knížectví začalo vydávat vlastní známky v roce 1912, rychle si získalo pozornost sběratelů konzistentně vysokou úrovní tisku a promyšlenými motivy. Předtištěné listy KABE pro Lichtenštejnsko zachycují kompletní produkci tohoto alpského státu od počátečních rakouských nominálů přes slavné umělecké série až po současné technologicky pokročilé emise s hologramy a speciálními papíry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Historie lichtenštejnské filatelie od roku 1912
Lichtenštejnsko začalo vydávat samostatné poštovní známky 1. února 1912, kdy nahradilo rakouské známky vlastními emisemi s portrétem knížete Jana II. První série obsahovala 12 nominálů v rozpětí od 5 haléřů do 25 korun, vytištěných vídeňskou Státní tiskárnou. Po první světové válce knížectví přešlo na švýcarskou měnu a v roce 1920 vydalo nové známky s nominály ve franczích a centimech. Významným milníkem se stal rok 1930, kdy Lichtenštejnsko začalo spolupracovat s renomovanými umělci na návrzích známek, což položilo základ jeho pověsti producenta kvalitních filatelistických materiálů.
Technické parametry a tiskové technologie
Lichtenštejnské známky se vyznačují výjimečnou tiskovou kvalitou díky používání nejmodernějších technologií. Většina emisí je tištěna offsetovým tiskem na speciálním křídovém papíře s vodoznakem nebo bez něj. Od 80. let 20. století knížectví experimentuje s inovativními technikami - v roce 1981 vydalo první evropskou známku s hologramem, v roce 2001 následovala emise na hedvábném papíře. Perforace se standardně pohybuje mezi 13? × 13? a 14 × 13?, přičemž některé speciální vydání používají i neperforované formáty nebo mikroperforaci. Rozměry známek jsou přesně standardizovány: běžné definitivy měří 23 × 28 mm, pamětní emise obvykle 28 × 33 mm nebo 33 × 28 mm.
Významné série a umělecké spoluprace
Mezi nejcennější lichtenštejnské emise patří série „Umění z knížecích sbírek" vydávaná od roku 1969, která reprodukuje díla z bohaté kolekce knížecí rodiny. Série „Vánoční známky" z let 1973-1982 obsahuje reprodukce středověkých rukopisů a je velmi vyhledávaná sběrateli. Významnou kapitolu tvoří spolupráce s umělcem Hansem Ernim, jehož návrhy zdobily lichtenštejnské známky v letech 1975-1988. Erniho olympijské série z roku 1976 dosahují dnes katalogových cen přes 200 švýcarských franků za kompletní sadu. Technicky nejpokročilejší emisí zůstává série „Tradice a inovace" z roku 2009, kombinující tradiční rytinu s LED diodami.
Investiční hodnota a sběratelský potenciál
Lichtenštejnské známky vykazují stabilní růst hodnoty především díky omezeným nákladům a vysoké kvalitě. Průměrný roční náklad jedné emise se pohybuje mezi 150 000-300 000 kusy, což je výrazně méně než u větších evropských států. Nejcennější zůstávají rané emise z let 1912-1918, jejichž cena vzrostla za posledních 20 let o 180%. Pamětní bloky z 50. a 60. let dosahují zhodnocení 8-12% ročně. Zvláště vyhledávané jsou odchylky a tiskové chyby - známka 20 centimů z roku 1921 s chybou v barvě se prodala v roce 2019 za 15 000 švýcarských franků. Pro začínající sběratele představují moderní emise od roku 1990 dostupný vstup s potenciálem budoucího zhodnocenia.