Krnov
Duchovní stát Krnov představoval od roku 1377 unikátní církevní území pod správou biskupů vratislavských, které vydávalo vlastní mincovní produkci až do poloviny 18. století. Krnovské mince odrážejí fascinující prolínání slezské mincovní tradice s českou a moravskou symbolikou. Tyto vzácné kusy, ražené v období od 16. do 18. století, nesou církevní motivy a erby vratislavských biskupů. Dochované exempláře patří mezi nejžádanější položky sběratelů slezského mincovnictví díky své historické výjimečnosti a nízkému počtu zachovaných kusů z této specifické církevní domény.
Církevní mincovnictví vratislavských biskupů
Historie krnovského mincování začíná v roce 1377, kdy císař Karel IV. udělil městu Krnovu městská práva a biskupa vratislavského ustanovil jako světského pána tohoto území. Mincovní právo využívali především biskupové v 16. a 17. století, kdy byly raženy stříbrné groše, krejcary a drobné mince s charakteristickou církevní symbolikou. Nejčastějšími motivy byly biskupská mitra, berla a erb vratislavského biskupství s orlicí.
Významným obdobím byla vláda biskupa Karla Ferdinanda Vasy z Vasensteinu (1664-1676), za něhož vznikly nejkrásnější krnovské mince s detailně propracovanými erby. Biskup Jindřich z Haugvice (1609-1631) nechal razit groše s nápisem "HENRICUS D G EPS VRATISLAV" a motivem sv. Jana Křtitele, patrona vratislavské diecéze.
Charakteristické znaky krnovských mincí
Krnovské mince se vyznačují specifickou ikonografií kombinující slezské heraldické prvky s církevní symbolikou. Typické jsou nápisy v latině zdůrazňující biskupskou hodnost - "EPISCOPUS WRATISLAVIENSIS" nebo zkráceně "EPS VRATISLAV". Kvalita ražby dosahovala vysoké úrovně díky spolupráci s zkušenými rytci z Vratislavi a Olomouce.
Hmotnost stříbrných grošů se pohybovala kolem 2,1-2,4 gramu při průměru 18-20 mm. Ryzost stříbra dosahovala 750-800 tisícin, což odpovídalo tehdejším standardům církevních mincoven. Drobné mince byly raženy z mědi s příměsí stříbra, jejich hmotnost činila 0,8-1,2 gramu.
Vzácnost a sběratelská hodnota
Krnovské mince patří mezi nejvzácnější kusy slezského mincovnictví. Odhaduje se, že se dochovalo méně než 200 exemplářů všech typů dohromady. Nejčastěji se vyskytují drobné měděné mince z pozdního 17. století, zatímco stříbrné groše z období před třicetiletou válkou jsou extrémně vzácné. V roce 2019 byl na aukci prodán krnovský groš biskupa Jindřicha z Haugvice za 45 000 Kč.
Sběratelé si cení autenticity těchto mincí, protože existuje velmi málo padělků vzhledem k jejich historické obskurnosti. Nejcennějšími kusy jsou mince s kompletními nápisy a dobře zachovanými motivy biskupských erbů. Investiční potenciál krnovských mincí spočívá v jejich absolutní jedinečnosti a stále rostoucím zájmu o regionální církevní numismatiku.