Kosmonautika
Prvního října 1957 vynesl Sovětský svaz na oběžnou dráhu umělý satelit Sputnik 1 a otevřel tak novou éru lidstva. Téměř současně začaly mincovny po celém světě zvěčovat tyto historické okamžiky na mincích věnovaných kosmonautice. Od prvních pamětních ražeb k letu Jurija Gagarina v roce 1961 až po současné mise k Marsu představují kosmonautické mince unikátní spojení numismatiky s nejodvážnějšími lidskými sny. Tyto mince zachycují nejen technické triumfy, ale i jména hrdinů, kteří překročili hranice zemské gravitace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Průkopníci vesmírného závodu na mincích
Sovětský svaz vydal první kosmonautické mince už v roce 1961 k oslavě Gagarinova letu. Stříbrný rubl s portrétem prvního kosmonauta se stal numismatickým symbolem vesmírného věku. Následovaly emisije k letům Valentiny Těreškovové (1963), prvního výstupu do vesmíru Alexeje Leonova (1965) či mise Luna 9 (1966). Američané odpověděli pamětními mincemi programu Apollo, zejména půldolarem z roku 1969 oslavujícím přistání na Měsíci. Tyto rané kosmonautické mince dosahují dnes hodnot v tisících korun, přičemž sovětské stříbrné rubly se obchodují za 2 000-5 000 Kč podle stavu.
Technické motivy a přesnost detailů
Kosmonautické mince vynikají technickou precizností zobrazovaných objektů. Raketa Vostok 1 na sovětských mincích odpovídá skutečným konstrukčním parametrům, včetně charakteristického tvaru únikových věží. Americké mince zobrazují věrné siluety raket Saturn V s výškou 111 metrů a startovní hmotností 2 970 tun. Některé emisie obsahují i mikroskopické detaily, jako jsou přesné rozměry velitelských modulů Apollo (průměr 3,9 metru) nebo solární panely sovětských stanic se správným počtem článků. Rytci spolupracovali s konstrukčními kancelářemi NASA a OKB-1, aby dosáhli maximální věrnosti.
Vzácné emis??? a investiční hodnota
Nejcennější kosmonautické mince pocházejí z limitovaných nákladů či chyb v ražbě. Sovětský zlatý červonec z roku 1961 s Gagarinem byl ražen v nákladu pouhých 1 000 kusů a dnes stojí přes 150 000 Kč. Americká chybová ražba půldolaru Apollo 11, kde je Měsíc zobrazen v nesprávné fázi, se prodává za 80 000-120 000 Kč. Moderní kosmonautické mince s hologramy nebo meteorickou příměsí představují dynamicky rostoucí segment. Například kanadská mince s fragmentem meteoritu Tagish Lake (2019) vzrostla z původních 4 500 Kč na současných 12 000 Kč.