Korutany
Korutany představují fascinující numismatické území na pomezí alpského světa a habsburské monarchie. Tato alpská země, známá německy jako Kärnten a slovinsky jako Koroška, vydávala po staletí mince odrážející její strategickou polohu na křižovatce kultur. Od středověkých brakteátů korutanských vévodů až po mince arcivévody Ferdinanda z 16. století zde nacházíme jedinečné ražby spojující německé, italské a slovinské vlivy. Korutanské mince často nesou symboly regionální identity - korutanskou panterku, alpské motivy nebo portréty místních šlechticů, což z nich činí vyhledávané kusy pro specializované sběratele středoevropské numismatiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Středověké korutanské vévodství a jeho ražby
První mince na korutanském území vznikaly již v 11. století za vlády korutanských vévodů ze spanheimské dynastie. Vévodové Bernhard (1202-1256) a Ulrich III. (1256-1269) vydávali charakteristické denáry s korutanskou panterkou - heraldickým symbolem země. Tyto stříbrné mince o hmotnosti přibližně 1,2 gramu představují nejstarší regionální ražby a dnes patří mezi nejvzácnější kusy korutanské numismatiky. Posledním spanheimským vévodou byl Ulrich III., jehož smrt v roce 1269 ukončila samostatnou korutanskou mincovní tradici.
Habsburská éra a arcivévodské ražby
Po připojení k habsburské monarchii v roce 1335 se korutanská mincovna v Celovci (Klagenfurt) stala součástí širšího rakouského mincovního systému. Významným mezníkem bylo období arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského (1564-1595), který nechal razit v Korutanech pamětní tolary s alpskými motivy. Tyto velké stříbrné mince o průměru 42 mm zobrazovaly nejen podobu arcivévody, ale i typické korutanské krajinné prvky. Náklad jednotlivých emisí se pohyboval kolem 3 000 až 5 000 kusů, což je dnes činí velmi vyhledávanými.
Technické aspekty korutanských tolarů
Korutanské tolary z období 1564-1619 dosahují hmotnosti 28,5-29,2 gramu při ryzosti stříbra 875/1000. Charakteristickou technikou místních rytců bylo používání jemných šrafur pro zvýraznění detailů krajiny a oděvů. Tolary nesly česko-německé nápisy typu "FERDINANDVS ARCHIDVX AVSTRIAE" a na rubu korutanský erb s pantěrkou pod arcivévodskou korunou.
Barokní období a váleční ražby
Během třicetileté války (1618-1648) vznikaly v Korutanech nouzové mince - takzvané klippe, čtvercové nebo nepravidelné stříbrné kusy ražené za nedostatku kovu. Císař Ferdinand III. povolen v roce 1622 ražbu zlacených dukatů v hodnotě 10 a 20 říšských tolarů určených k financování válečných operací. Tyto vzácné kusy, často označované sběrateli jako "korutanské váleční dukáty", dosahují dnes na aukcích ceny 15 000-25 000 eur podle stavu zachování.
18. století a reformy Marie Terezie
Zásadní změnu přinesla měnová reforma Marie Terezie z roku 1750, která sjednotila rakouský mincovní systém. Korutanská mincovna v Celovci byla v roce 1765 definitivně uzavřena a veškerá ražba pro rakouské země se koncentrovala do Vídně, Kremnice a Prahy. Posledními specificky korutanskými kusy se staly pamětní medaile z roku 1728 připomínající 400 let habsburské vlády v Korutanech, vytvořené rytcem Johannem Georgem Schrödlem s nákladem pouhých 800 exemplářů.