Keltové
Keltské mince ze 3.-1. století před Kristem představují fascinující kapitolu evropského mincovnictví. Tyto zlaté statery a stříbrné quinarii vznikaly v keltských oppidech od Galie po Podunají a odrážejí postupný přechod keltských kmenů od naturální směny k mincovnímu hospodářství. Keltští mincíři přetvářeli řecké a makedonské vzory do jedinečné podoby plné symbolických motyvů - koní, kanců, slunečních kol a stylizovaných hlav božstev. Každý kmen vytvářel své charakteristické typy, což činí keltskou numismatiku nesmírně rozmanitou oblastí sběratelství s vysokou archeologickou i investiční hodnotou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Kód: 5203 DAL
Kód: 29410 DAL
Kód: 5305 DAL
Kód: 5200 DAL
Kód: 5201 DAL
Ovládací prvky výpisu
Kořeny keltského mincovnictví
První keltské mince vznikly kolem roku 280 před Kristem v Galii jako napodobeniny zlatých staterů Filipa II. Makedonského. Keltové postupně upravovali původní vzory, až vznikly zcela originální typy s keltskou symbolikou. Nejstarší kusy vážily kolem 8 gramů ryzího zlata, později se hmotnost snižovala na 6-7 gramů. Ve 2. století před Kristem se keltské mincovnictví rozšířilo do střední Evropy, kde vznikaly významné mincovny v oppidech jako Bibracte, Manching nebo Stradonice.
Typologie a ikonografie keltských mincí
Keltské zlaté statery zobrazovaly stylizované hlavy bohů nebo panovníků na líci a koně, kanky či ptáky na rubu. Stříbrné quinarii nesly často motivy slunečních kol, triskelionů a zvířecích protomů. Měděné potiny sloužily k drobným platbám a vykazovaly největší rozmanitost motivů. Keltští rytci používali specifické stylistické prvky - zakřivené linie, spirály a geometrické vzory, které odrážely jejich uměleckou tradici. Nápisy v keltském, řeckém nebo latinském písmu se objevují zejména na pozdějších kusech z 1. století před Kristem.
Archeologický význam a historické souvislosti
Keltské mince poskytují klíčové informace o politické organizaci, obchodních vztazích a kulturních kontaktech předřímské Evropy. Nálezy mincí pomáhají datovat archeologické situace a sledovat šíření keltských kmenů. Poklady zlatých staterů z období galských válek (58-50 před Kr.) dokumentují dramatické události konce keltské nezávislosti. Významné náleziště jako Tayac ve Francii s 22 000 kusy nebo Winchester v Anglii s 15 000 mincemi poskytly unikátní poznatky o keltském hospodářství a společnosti.
Investiční a sběratelský potenciál
Keltské mince patří mezi nejžádanější antické numismatické památky s konstantním růstem cen. Zlaté statery kmenů Ambianů nebo Parisů dosahují na aukcích částek 50 000-200 000 Kč podle vzácnosti a stavu. Stříbrné quinarii se pohybují v rozmezí 15 000-80 000 Kč. Klíčové faktory pro hodnocení zahrnují čitelnost motivů, cenování povrchu, provenienci a publikovanost v odborných katalozích. Falza jsou relativně vzácná díky složitosti keltských stylizačních prvků, přesto je důležité ověřování u renomovaných expertů na antickou numismatiku.