Kalendářové medaile
Kalendářové medaile představují fascinující kapitolu evropského medailérství, která vznikla v 17. století s rozvojem barokní kultury pamětnictví. Tyto unikátní kusy, původně vytvářené především v německých zemích a později v celé střední Evropě, sloužily jako roční upomínky na významné události, jubilea či prospěch měst a institucí. Jejich výroba kulminovala v 18. a 19. století, kdy každoročně vznikaly série medailí s detailními alegorickými výjevy a precizní rytinou. Dnes představují vyhledávanou sběratelskou oblast díky své chronologické uspořádanosti a bohaté ikonografii, která odráží duchovní i světské dějiny středoevropského prostoru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Replika hliněného disku, nalezeného v Minojském paláci na Krétě. Nápisy dosud nebyly rozluštěny.
Kód: 46924PL100
Ovládací prvky výpisu
Počátky tradice v německých zemích
Kalendářové medaile vznikly kolem roku 1650 v Sasku a Bavorsku jako odpověď na potřebu aristokracie a měšťanstva označovat významné okamžiky každého roku. Nejstarší známé exempláře pocházejí z dílny drážďanského rytce Johanna Höhna mladšího, který v roce 1668 vytvořil první sérii s alegorickými postavami měsíců. Tradice se rychle rozšířila do dalších německých knížectví, kde místní mincovny začaly produkovat vlastní varianty s místními motivy a letopočty v římských číslicích.
Zlatý věk habsburského medailérství
V průběhu 18. století se centrum výroby kalendářových medailí přesunulo do habsburských zemí, především do Vídně a Prahy. Císařská mincovna ve Vídni pod vedením Antona Widmana vytvořila mezi lety 1721-1780 nejrozsáhlejší sérii s portréty Marie Terezie a Josefa II. Pražská mincovna přispěla vlastními edicemi s českými světci a alegorickými výjevy čtyř ročních období. Hmotnost těchto medailí se pohybovala mezi 8-15 gramy při průměru 28-35 milimetrů, nejčastěji v stříbře ryzosti 750/1000.
Symbolika a ikonografické programy
Kalendářové medaile obsahují složitý ikonografický systém spojující křesťanskou symboliku s antickou mytologií. Líc obvykle zobrazuje alegorickou postavu roku nebo panovníka, zatímco rub přináší scény z života světců, ročních prací nebo astronomické symboly. Medaile z let 1740-1790 často obsahují masošské symboly a odkazy na osvícenské ideály. Nejcennější kusy vznikly v letech napoleonských válek, kdy medailéři jako Johann Nepomuk Wirt vytvářeli dramatické kompozice s válečnými motivy a vlasteneckými nápisy v latině.
Sběratelský potenciál a autentizace
Kalendářové medaile představují systematickou sběratelskou oblast s jasnou chronologií a regionálním členěním. Kompletní série z jednotlivých dílen dosahují značných hodnot - například vídeňská série 1750-1780 se pohybuje kolem 15 000-25 000 korun podle stavu. Vzácné jsou především medaile z období třicetileté války a prvních let 18. století, kdy náklady nepřesahovaly 200-500 kusů ročně. Při autentizaci je klíčová kontrola hran, kde originály vykazují typické stopy ručního opracování, a ověření ryzosti stříbra rentgenovou fluorescencí.