Kabinetní fotografie
Kabinetní fotografie představují významnou kapitolu fotografického umění druhé poloviny 19. století. Tyto fotografie ve standardizovaném formátu 108 × 165 mm vznikaly v období let 1866-1906 jako luxusní alternativa k menším vizitním fotografiím. Charakteristické je jejich pevné kartonové podložení a často bohatě zdobené ateliérové pozadí. Kabinetní formát si rychle získal oblibu zejména pro portrétní fotografii významných osobností, rodinné momentky i dokumentaci společenských událostí. Dnes představují cenný historický dokument doby a žádaný sběratelský předmět.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vznik a charakteristické znaky kabinetního formátu
Kabinetní fotografie byly poprvé představeny v roce 1866 fotografem F. R. Windsonem v anglickém Windsoru. Standardizované rozměry 108 × 165 mm (přibližně 4,25 × 6,5 palce) činily z tohoto formátu ideální volbu pro domácí prezentaci v rodinných albech či na komodách. Typické je jejich upevnění na pevném kartonovém podkladu, který často obsahoval název ateliéru, adresu fotografa a někdy i ozdobné prvky. Kvalitní kartony byly vyráběny ze speciálního bristol papíru, který zajišťoval dlouhodobou stabilitu.
Ateliérové pozadí a fotografické techniky
Viktoriánští fotografové věnovali mimořádnou pozornost ateliérovému vybavení pro kabinetní portrétní fotografii. Používali malované pozadí s motivy krajin, klasických sloupů nebo bohatě zařízených interiérů. Osvětlení zajišťovala velká severní okna ateliérů, často doplněná soustavou odrazných ploch a závěsů. Exponovací časy se pohybovaly mezi 10-30 sekundami, což vyžadovalo použití speciálních podpěrných konstrukcí pro modely. Nejčastěji se používaly skleněné negativy o velikosti 13 × 18 cm, ze kterých se kontaktním kopírováním vyvolávaly finální snímky.
Společenský význam a módní trendy
V období 1870-1890 se kabinetní fotografie staly symbolem společenského statutu střední a vyšší třídy. Cena jedné fotografie se pohybovala mezi 3-12 šilinky v Anglii, což odpovídalo denní mzdě kvalifikovaného dělníka. Módní bylo fotografování v nejlepším oblečení s typickými doplňky éry - dámy s vějíři a šperky, pánové s cylindry a trostmi. Charakteristické je formální pojetí póz, přímé držení těla a vážný výraz obličeje, což odpovídalo dobovým představám o důstojnosti.
Sběratelská hodnota a autentizace
Dnes dosahují kabinetní fotografie významných osobností hodnot od několika set až po desetitisíce korun. Nejcennější jsou snímky politiků, umělců a členů královských rodin z období 1866-1880. Pro určení autenticity je klíčový typ kartonu, způsob upevnění fotografie a charakteristiky použité technologie. Originální snímky vykazují typické sepiové nebo modročerné zbarvení způsobené použitím albuminu. Falzifikáty se často prozrazují moderními lepidly nebo nesprávnými rozměry kartonu.