Junagadh
Junagadh, muslimský knížecí stát v západní Indii, vydával od roku 1748 výjimečné mince s islámskými motivy a persko-arabskými nápisy. Navábové této malé oblasti ražili především stříbrné rupie a měděné paisy s charakteristickými kalligrafickými prvky. Po rozdělení Indie v roce 1947 se Junagadh stal předmětem územního sporu mezi Indií a Pákistánem, což činí jeho poslední emise mimořádně vzácnými. Dnes patří junagadhské mince mezi vyhledávané kusy sběratelů islámské numismatiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Historie ražby v Junagadhu
Knížecí stát Junagadh začal samostatnou mincovní produkci za navába Mohabata Khana II. kolem roku 1748. Ražba probíhala v městské mincovně pod přísným dohledem panovníkova dvora. Mince nesly persko-arabské nápisy s jménem panovníka a islámským kalendářem, což je odlišovalo od hinduistických států regionu. Během vlády navába Mahabata Khana III. (1851-1882) dosáhla kvalita ražby svého vrcholu s precizně provedenými kalligrafickými prvky.
Poslední období samostatné ražby spadá do vlády navába Mahabata Khana III. a jeho nástupce do roku 1947. Tyto pozdní emise jsou dnes extrémně vzácné, neboť jejich produkce byla ukončena násilným připojením státu k Indii.
Charakteristické prvky junagadhských mincí
Stříbrné rupie z Junagadhu vykazují hmotnost 10,7-11,2 gramu s ryzostí kolem 900/1000. Typické jsou elegantní persko-arabské nápisy uspořádané do koncentrických kruhů nebo geometrických vzorů. Měděné paisy váží obvykle 18-20 gramů s průměrem 25-27 milimetrů. Reverz často obsahuje datum podle hidžra kalendáře, zatímco avers nese jméno panovníka a titul "Navab Junagadh".
Zvláštností jsou občasné bilingvní emise s gujaratskými znaky, které vznikaly pro usnadnění obchodu s hinduistickým obyvatelstvem. Tyto kusy patří mezi nejvzácnější položky kategorie.
Vzácnost a sběratelská hodnota
Junagadhské mince patří mezi nejméně dostupné indické knížecí emise. Stříbrné rupie z období 1880-1900 dosahují na aukcích cen 8 000-15 000 Kč za kusův dobrém stavu. Rané emise z 18. století jsou prakticky nedostupné, jejich hodnota přesahuje 25 000 Kč. Měděné paisy jsou relativně dostupnější s cenami 1 500-4 000 Kč, avšak kusy v nejvyšších stupních zachovalosti dosahují i dvojnásobku.
Politická historie státu po roce 1947 činí jeho mince symbolem ztracené nezávislosti muslimských knížat, což přidává na jejich historické hodnotě.