Itálie
Italské bankovky představují fascinující kapitolu evropského bankovnictví od sjednocení země v roce 1861. Lira, která nahradila pestrou směsici regionálních měn italských států, se stala symbolem národní jednoty. Banky jako Banca Nazionale del Regno d'Italia vydávaly nápadité bankovky s portréty slavných osobností a alegorickými motivy. Po druhé světové válce italské bankovky zaujaly díky svému uměleckému pojetí – návrhy významných výtvarníků jako Eugenio Cisterna nebo Ettore Ximenes z nich učinily malá umělecká díla. Do roku 2002 představovala italská lira jednu z nejpozoruhodnějších evropských měn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Historie italského papírového oběživa
První italské bankovky vznikly paradoxně ještě před sjednocením země. Regno delle Due Sicilie vydávalo bankovky již v roce 1808, zatímco Piemontsko následovalo v roce 1846. Po roce 1861 začala složitá unifikace měnového systému. Banca Nazionale del Regno d'Italia, založená v roce 1893 sloučením šesti emisních bank, získala monopol na vydávání bankovek. Její emise z období 1893-1926 patří mezi nejvzácnější italské bankovky – například 50 lir z roku 1896 se dnes obchoduje za tisíce eur.
Umělecké zpracování a významné série
Italské bankovky 20. století vynikaly výjimečnou uměleckou úrovní. Serie z let 1962-1973, navržená Ettore Ximénesem, přinesla ikonické portréty Michelangela na 10 000 lirách nebo Caravaggia na 100 000 lirách. Bankovka 50 000 lir z roku 1967 s portrétem Berniniho používala speciální vodoznaky a mikrotisky, které ji činily téměř padělání odolnou. Série z osmdesátých let pak představila moderní bezpečnostní prvky včetně hologramů, což z italských bankovek učinilo technologické průkopníky.
Vzácné emise a sběratelská hodnota
Mezi nejcennější italské bankovky patří válečné emise z let 1943-1944, kdy různé administrativy vydávaly nouzová platidla. Bankovky Amministrazione Militare Alleata dosahují hodnot přesahujících 5000 eur za kus. Rovněž chybotisky jsou vysoce ceněné – 1000 lir z roku 1962 s přetištěným datem místo správného 1962 se prodávají za částky kolem 15 000 eur. Poslední emise před přechodem na euro z roku 1990 představují dostupný vstup do sběratelství, přičemž uchovávají svou estetickou hodnotu i technickou dokonalost.