Indonésie
Indonéské mince představují fascinující mozaiku tisíciletých obchodních tradic a koloniálního dědictví. Od středověkých zlatých mas pocházejících z Jávy až po současné rupie s motivy národních symbolů – indonéská numismatika odráží jeden z nejsložitějších měnových vývoj v Asii. Zvláštní pozornost zaslouží holandské koloniální emise z let 1602-1949, kdy Nizozemská východoindická společnost razila jedinečné mince pro archipelag o více než 17 000 ostrovech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Koloniální éra a Nizozemská východoindická společnost
Období 1602-1799 přineslo do indonéské numismatiky revoluční změny. Nizozemská východoindická společnost (VOC) zavedla systematickou ražbu mincí pro potřeby rozsáhlého obchodu s kořením. Stříbrné dukátony z roku 1659 patří mezi nejcennější kusy, s náklady pouhých 2 847 exemplářů. Mincovna v Batávii (dnešní Jakarta) produkovala specifické nominály jako 1/16, 1/8 a 1/4 stuiver, přizpůsobené místním obchodním zvyklostem.
Zvláštností indonéských kolonií bylo současné používání holandských, čínských a místních měn. Kupříkladu na Sumatře platily až do roku 1870 tradiční zlaté kupangy vedle holandských guldenů. Tento monetární pluralismus vytvořil unikátní sběratelskou kategorii s extrémně vzácnými kusy.
Období nezávislosti a moderní indonéské mince
Proklamace nezávislosti 17. srpna 1945 zahájila novou kapitolu indonéské numismatiky. První republikánské mince z roku 1951 nesly nápis "Republik Indonesia" a zobrazovaly rýžové klasy – symbol národní soběstačnosti. Měnová reforma z roku 1965 zavedla nové rupie v poměru 1000:1, což učinilo starší emise mimořádně vzácnými.
Současné indonéské mince vynikají rozmanitost?? motivů odrážejících kulturní bohatství archipelagu. Exempláře z roku 1970 s motivem národního erbu Garuda Pancasila se staly vyhledávanými sběratelskými kusy. Pamětní emise k 50. výročí nezávislosti v roce 1995 dosahují na aukcích až trojnásobku nominální hodnoty.
Investiční potenciál a vzácnost
Indonéské mince vykazují stabilní růst hodnoty, zejména koloniální stříbrné kusy z 17.-18. století. Průměrný roční nárůst cen u kvalitních exemplářů činí 8-12 procent. Nejvzácnější jsou zlaté mohury z roku 1744 s portrétem Marie Terezie, kterých se dochovalo méně než 15 kusů celosvětově.