Francie
Francouzské mince představují fascinující cestu měnové historie od středověkých denárů Karla Velikého po moderní euro. Z laboratoří Pařížské mincovny vznikaly technologické inovace, které ovlivnily ražbu po celé Evropě. Zlaté napoleondory, stříbrné ecu nebo měděné soly – každý kus vypráví příběh politických převratů, ekonomických reforem a uměleckých směrů. Zvláštní pozornost si zaslouží revoluční období 1789-1799, kdy se měnová soustava zcela proměnila a vznikl decimální systém, jenž se stal vzorem pro svět.
Řazení produktů
Výpis produktů
Od livres tournois k modernímu franku
Francouzský měnový systém prošel dramatickými změnami během svých třinácti století existence. Karolovská měnová reforma z roku 794 zavedla systém založený na stříbrném denáru, který vydržel až do 14. století. Livres tournois se stal základní účetní jednotkou již za vlády Ludvíka IX. kolem roku 1266. Významný zlom nastal za Francouzské revoluce, kdy dekret z 7. dubna 1795 zavedl decimální systém s frankem rozdělený na 100 centimes.
Technologické prvenství pařížských mincoven
Pařížská mincovna La Monnaie de Paris, založená roku 864, patřila k nejpokrokovějším v Evropě. Jako první začala používat šroubový lis v roce 1645, což umožnilo přesnější ražbu a lepší ochranu proti padělání. Inovativní techniky rytce Jeana Dupré z konce 15. století ovlivnily podobu mincí na celém kontinentu. Mincovna vyráběla také první sériově produkované medaile pro komerční účely již v 17. století.
Napoleonské zlatníky a jejich mezinárodní vliv
Napoleonovy měnové reformy z let 1803-1807 standardizovaly francouzskou měnu na dva století dopředu. Zavedení 20frankového zlatníku s hmotností 6,45 gramů a ryzostí 900/1000 se stalo základem Latinské měnové unie roku 1865. Tyto mince ovlivnily měnové systémy v Itálii, Belgii, Švýcarsku a Řecku. Celkem bylo mezi lety 1803-1914 vyraženo přibližně 590 milionů kusů zlatých 20 franků všech typů.
Vzácné emise a sběratelské špičky
Mezi nejvzácnější francouzské mince patří 40 franků Napoleona I. z roku 1807, s nákladem pouhých 931 kusů. Ještě vzácnější je 100 franků z roku 1855 s portrétem Napoleona III., vydaný v nákladu pouze 10 kusů pro výstavu. Z revolučního období jsou ceněné ústavní ecu Ludvíka XVI. z let 1792-1793, zejména s datem "L'An 4" na reversu. Moderní sběratelé vyhledávají také prototypy a zkušební ražby, které často dosahují na aukcích desetinásobky nominální hodnoty.