Finsko
Finské vojenské vyznamenání se vyznačují střídmým skandinávským designem a pevnými tradicemi severské země. Od roku 1918, kdy Finsko získalo nezávislost, vznikl unikátní systém státních vyznamenání reflektující národní hodnoty a dějiny. Zimní válka v letech 1939-1940 a pokračující válka proti Sovětskému svazu v období 1941-1944 daly vzniknout specifickým bojovým vyznamenáním, která patří mezi nejrespektovanější v Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Nezávislost a první vyznamenání
Po vyhlášení nezávislosti v prosinci 1917 začalo mladé finské státní zřízení budovat vlastní systém vyznamenání. Prezident Kaarlo Juho St?hlberg podepsal v roce 1919 dekret o založení Řádu finského lva (Suomen Leijonan ritarikunta), který se stal nejvyšším státním vyznamenáním. Charakteristický modrý lev se zlatou korunou symbolizuje odvahu a nezávislost severské země. Řád má devět tříd včetně velkokříže s řetězem rezervovaného pro hlavy států.
Válečná vyznamenání 1939-1945
Zimní válka přinesla potřebu specifických bojových vyznamenání. Kříž svobody (Vapaudenristi) zavedený 4. března 1940 oceňoval mimořádné zásluhy v boji za nezávislost. Vyznamenání má čtyři třídy a charakteristickou modro-bílou stuhu v národních barvách. Během pokračující války vznikl v roce 1941 Kříž Mannerheima, pojmenovaný podle maršála Carla Gustafa Emila Mannerheima. Tento nejvyšší bojový řád získalo pouze 191 příjemců, což z něj činí jedno z nejexkluzivnějších vojenských vyznamenání světa.
Současný systém a sběratelská hodnota
Moderní finská vyznamenání zachovávají tradiční symboly - lev, kříž a národní barvy modrá a bílá. Řád bílé růže (Valkean Ruusun ritarikunta) založený v roce 1919 oceňuje civilní zásluhy. Originální kusy z období druhé světové války dosahují na aukcích ceny 800-15000 eur podle vzácnosti a stavu. Kříž Mannerheima s meči se prodává za částky přesahující 25000 eur. Sběratelé oceňují kvalitní zpracování, často s použitím stříbra 925/1000 a emailových detailů vyráběných v helsinské dílně Tillander.