Denáry, poltury (Uhry)
Uherské denáry císaře Leopolda I. z let 1657–1705 představují fascinující kapitolu středoevropské numismatiky. Tyto drobné stříbrné mince, ražené v různých uherských mincovnách od Kremnice po Nagybáňu, odrážejí složité politické poměry Uher pod habsburskou vládou. Leopold I. musel čelit nejen tureckým vpádům, ale i povstání Imricha Thökölyho a kuruckému hnutí, což se promítlo i do ražby mincí. Denáry tohoto období se vyznačují charakteristickou ikonografií – na líci najdeme Leopoldův portrét s dlouhými vlasy a na rubu uherský erb se svatoštěpánskou korunou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Historický kontext vlády Leopolda I. v Uhrách
Leopold I. nastoupil na uherský trůn v roce 1657 ve věku pouhých sedmnácti let a vládl až do své smrti v roce 1705. Jeho dlouhá vláda byla poznamenána téměř nepřetržitými konflikty s Osmanskou říší. Velká turecká válka v letech 1683–1699 zásadně ovlivnila hospodářství Uher i ražbu mincí. Denáry z tohoto období často vykazují nižší kvalitu zpracování kvůli válečným potřebám a nedostatku stříbra.
Významnou roli hrály povstání uherské šlechty, zejména spiknutí Wesselényiho v roce 1664 a později kurucké povstání vedené Imrichem Thökölyim a Františkem II. Rákóczim. Tyto události měly přímý dopad na fungování mincoven a dostupnost drahých kovů pro ražbu.
Mincovny a regionální varianty
Hlavními centry ražby uherských denárů byly mincovny v Kremnici, Nagybáně a Košicích. Kremnice, jako nejstarší uherská mincovna, ražila nejkvalitnější kusy s označením "KB" nebo malým znakem města. Nagybáňa používala značku "NB", zatímco košická mincovna fungovala pouze přechodně v letech 1675–1679.
Každá mincovna měla své specifické rysy – kremnicképenáry se vyznačují jemnějším provedením portrétu, zatímco nagybáňské kusy mají charakteristicky hrubší styl. Hmotnost standardního denáru se pohybovala kolem 0,6–0,7 gramu při ryzosti stříbra přibližně 375/1000.
Ikonografie a symbolika mincí
Líc denárů zobrazuje Leopoldův portrét s charakteristickými dlouhými kadeřavými vlasy a nápisem „LEOPOLDVS D G R I S A G H B REX" (Leopold z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožovač, uherský a český král). Rub nese uherský erb se svatoštěpánskou korunou a nápisem obsahujícím letopočet ražby.
Zajímavostí jsou varianty s odlišnými korunami nebo heraldickými prvky, které odrážejí politické změny. Po osvobození Budína v roce 1686 se objevují denáry s modifikovaným nápisem zdůrazňujícím Leopoldovo vítězství nad Turky.
Sběratelská hodnota a vzácnost
Nejběžnější jsou kremnicképenáry z let 1660–1690 v běžných stavech zachování, jejichž cena se pohybuje kolem 800–1500 Kč. Vzácnější jsou rarita z let 1657–1659, kdy byla ražba ještě nepravidelná, a kusy z posledních let vlády 1703–1705, kdy válečné wirren omezily produkci mincoven.
Mimořádně vzácné jsou denáry s chybami ražby nebo přeražené kusy, které mohou dosahovat hodnot přes 10000 Kč. Sběratelé oceňují především kusy v zachovalých stavech s čitelným datem a mincovním znamením.