Československo
Československé bankovky představují unikátní sběratelskou oblast pokrývající dramatické proměny střední Evropy během 74 let existence. První emise z roku 1919 navržené Alfonsem Muchou, okupační platidla protektorátu, poválečné devalvace i poslední emise před rozdělením státu v roce 1993 tvoří kompletní historický příběh jednoho z nejturbulentnějších období evropských dějin. Každá série bankovek odráží politické změny, ekonomické krize i kulturní hodnoty své doby.
-
1918 - 1938 Československo
-
1939 - 1945 Protektorát Čechy a Morava
-
1939 - 1945 Slovenský štát
-
1944 Československo - košické vydání
-
1945 Československo - londýnské vydání
-
1945 - 1953 Československo
-
1953 - 1989 Československo
-
na území Československa
-
Terezínské poukázky
-
Nouzová a účelová platidla
-
Tuzexové poukázky
-
Vězeňská platidla
Řazení produktů
Výpis produktů
První československá republika 1918-1938
Vznik Československa v roce 1918 znamenal nutnost rychle vytvořit vlastní měnu. První bankovky z roku 1919 navrhoval světoznámý Alfons Mucha, který vytvořil ikonické motivy s alegorickými postavami reprezentujícími jednotlivé historické země. Bankovky 20, 100 a 1000 korun československých se staly uměleckými díly světového významu. Zajímavostí je, že bankovky byly tištěny americkou firmou American Bank Note Company v New Yorku kvůli nedostatku technických kapacit v nové republice.
Vzácné jsou především neperforované vzorky a barevné varianty z let 1919-1920. Série z třicátých let již vznikala v Praze a vyznačovala se sofistikovanějšími ochrannými prvky včetně vodoznaku a bezpečnostního vlákna.
Protektorát Čechy a Morava 1939-1945
Okupace přinesla dramatickou změnu měnového systému. Protektorátní koruna byla zavedena v poměru 1:1 s československou korunou, ale její reálná hodnota rychle klesala kvůli válečné inflaci. Bankovky z let 1940-1944 jsou rozpoznatelné podle německo-českých nápisů a specifické ikonografie vyhýbající se národním symbolům.
Sběratelsky nejcennější jsou vzorky bankovek, které nebyly nikdy vydány, a speciální emise pro koncentrační tábory. Terezínské ghetto mělo vlastní platidla zvaná "ghetto-krejcary", která patří mezi nejsmutnější, ale historicky nejdůležitější numismatické památky této epochy.
Poválečné Československo 1945-1992
Měnová reforma z roku 1945 přinesla nové bankovky s motivy průmyslu a zemědělství. Dramatičtější byla však reforma z června 1953, kdy došlo k devalvaci v poměru 5:1 pro bankovky nad 50 korun. Tato akce znehodnotila úspory milionů občanů a bankovky z období 1945-1953 se staly okamžitě sběratelskými kuriositami.
Série z let 1961-1989 se vyznačovala socialistickou symbolikou a portréty významných osobností. Posledních bankovky Československa z roku 1985 s motivy Komenského, Štúra a dalších představují závěr této numismatické kapitoly. Po rozdělení státu v roce 1993 byly tyto bankovky postupně stahovány z oběhu.
Sběratelské aspekty a vzácnost
Nejcennějšími kusy jsou Muchovy bankovky z roku 1919, zejména ve vysokých kvalitách. Specimen (vzorky) dosahují na aukcích částek přes 100 000 korun. Protektorátní platidla jsou ceněna především pro svou historickou hodnotu, zatímco poválečné emise zajímají sběratele variants a tiskových chyb. Bankovky se sériovými čísly obsahujícími samé jedničky nebo nuly patří mezi vyhledávané speciality.
