Černá Hora
Černá Hora vyhlásila nezávislost na Srbsku až v roce 2006, čímž se stala nejmladším evropským státem. Přesto její bankovky vypovídají o bohaté historii této balkánské země, která prošla dramatickými změnami od dob Jugoslávie po současnost. Černohorské bankovky představují fascinující kapitolu evropské numismatiky - od jugoslávských dinárů užívaných do roku 1999 po přijetí německé marky a později eura bez členství v eurozóně. Tyto emise zachycují přeměnu malé hornaté země z části socialistické federace na moderní evropský stát.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Jugoslávské dináry v Černé Hoře 1918-1999
Od vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918 používala Černá Hora společnou měnu s ostatními jugoslávskými republikami. Během existence socialistické Jugoslávie byly emitovány stovky variant bankovek s nominálními hodnotami od 1 dináru až po astronomických 500 miliard dinárů během hyperinflace začátku 90. let. Nejzajímavější jsou emise z období 1992-1994, kdy inflace dosahovala měsíčních temp přes 300 procent. Bankovky z tohoto období se rychle stávaly bezcennými, dnes však představují vyhledávané sběratelské kusy dokumentující jeden z nejdramatičtějších ekonomických kolapsů 20. století.
Černohorské bankovky z jugoslávského období často zobrazovaly motivy společné celé federaci - portréty maršála Tita, průmyslové objekty nebo kulturní památky. Vzácnými kusy jsou specimen bankovky a chybotisky, které vznikly v jugoslávských tiskárnách v Bělehradě a Sarajevu.
Přechod na německou marku 1999-2002
V roce 1999 učinila Černá Hora pod vedením prezidenta Mila Đukanoviće radikální krok - jednostranně přijala německou marku jako oficiální měnu, čímž se de facto odpojila od ekonomiky Spolkové republiky Jugoslávie. Tento krok byl součástí politiky postupného osamostatňování od Bělehradu. Jugoslávské dináry tak byly postupně staženy z oběhu a nahrazeny německými markami v kurzu 1 marka za 10 jugoslávských dinárů.
Německé bankovky cirkulující v Černé Hoře mezi lety 1999-2002 se staly zajímavým numismatickým fenoménem - byly to poslední emise německých marek před přijetím eura, používané však v zemi, která nebyla členem ani Evropské unie, ani eurozóny.
Euro bez členství 2002-současnost
Od 1. ledna 2002 přijala Černá Hora euro současně se zeměmi eurozóny, aniž by byla členem Evropské unie nebo měla formální dohodu s Evropskou centrální bankou. Toto jednostranné přijetí eura učinilo z Černé Hory jeden z mála případů neautorizovaného používání eura mimo eurozónu. Černá Hora nemá právo tisknout vlastní eurové bankovky ani razit euromince s národními symboly, spoléhá tedy výhradně na bankovky a mince z ostatních zemí eurozóny.
Pro sběratele jsou zajímavé především poslední jugoslávské emise z let 1993-1999, které byly v Černé Hoře kratší dobu v oběhu než v ostatních částech Jugoslávie. Vzácnými kusy jsou bankovky s přetisky nebo razítky černohorských bank z období přechodu na marky.