Bombay
Mincovna v Bombaji, založená v roce 1829 jako jedna z královských mincoven Britské Indie, vytvořila unikátní kapitolu v dějinách indické numismatiky. Pod symbolem malého diamantu vycházely odtud stříbrné rupie, zlaté mohury a bronzové naye paise, které nesly charakteristické rysy koloniálního mincovnictví. Bombajská ražba se vyznačovala precizním provedením a používáním místních zlato-stříbrných slitin, které dodávaly mincím specifický vzhled odlišný od ražeb z Kalkaty či Madrásu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Královská mincovna pod symbolem diamantu
Bombajská mincovna začala svůj provoz v roce 1829 jako třetí královská mincovna Britské Indie. Její produkce se označovala malým diamantem, který se objevoval na všech mincích jako mincovní značka. Toto označení pomáhá sběratelům přesně identifikovat původ jednotlivých kusů z obrovské produkce indických mincí 19. a 20. století.
Technologicky byla bombajská mincovna vybavena nejmodernějšími stroji své doby. Parní lisy importované z Anglie dokázaly denně vyrazit tisíce stříbrných rupií o hmotnosti 11,66 gramů a ryzosti 916,6. Zlaté mohury vážící 10,69 gramů se razily v omezeném množství především pro obchodní účely.
Charakteristické emise a jejich datace
Mezi nejcennější kusy bombajské ražby patří stříbrné rupie Viktorie z let 1840-1901, které se vyznačují jemným provedením královského portrétu. Vzácné jsou zejména emise z roku 1862, kdy se náklad pohyboval kolem 50 tisíc kusů. Bronzové čtvrt anna z období 1835-1858 nesou nápisy v angličtině i perštině a dnes dosahují hodnot několika tisíc korun za zachovalé kusy.
Po roce 1947 pokračovala bombajská mincovna v ražbě pro nezávislou Indii. Kusy s datem 1950 a značkou diamantu patří mezi přechodné emise, které dokumentují konec koloniální éry. Tyto historické mezníky činí bombajské mince atraktivními nejen pro sběratele indické numismatiky, ale i pro dokumentaci procesů dekolonizace.
Investiční potenciál a autenticita
Stříbrné rupie z Bombaje si zachovávají stabilní hodnotu díky vysokému obsahu ryzího stříbra. Ceny kvalitních kusů rostou ročně o 8-12 procent, což je dáno rostoucím zájmem indických sběratelů o vlastní numismatické dědictví. Zlaté mohury představují ještě zajímavější investici, protože jejich náklady nepřesáhly 10 tisíc kusů ročně.
Pravost bombajských mincí lze ověřit podle přesné hmotnosti, čistoty detailů diamantové značky a specifického zabarvení slitin. Padělky často nerespektují originální složení kovů a vykazují odchylky v rozměrech. Autentické kusy mají charakteristický zvuk při poklepání, který vzniká díky specifickému poměru stříbra a mědi používané v bombajské mincovně.