Benátky
Benátská republika patřila po více než tisíc let mezi nejvlivnější námořní mocnosti Evropy. Její zlaté dukáty se staly mezi 13. a 18. stoletím mezinárodní obchodní měnou, která proudila po hedvábné stezce až do Orientu. Těžký zecchino vážící 3,5 gramu ryzího zlata získal takovou důvěru, že jej napodobovaly desítky evropských panovníků. Benátské stříbrné liry, gazety a sóldi zase odrážely každodenní obchodní život na trzích San Marca a v přístavech Jadranu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Zlaté dukáty a jejich cesta světem
Benátský dukát vznikl kolem roku 1284 za dóžete Giovanniho Dandola jako odpověď na florentský florín. Jeho hmotnost 3,494 gramu zlata ryzosti 986/1000 zůstala po staletí neměnná. Na líci zobrazoval klečícího dóžete před svatým Markem, na rubu Krista v mandorle. Tato stabilita učinila z dukátu mezinárodní platidlo – kupci jej vyváželi do Konstantinopole, Alexandrie i dalekého Orientu. V 16. století vznikl těžší zecchino o hmotnosti 3,5 gramu, který se stal vzorem pro habsburské i turecké imitace.
Stříbrné mince obchodní republiky
Benátské stříbrné mincovnictví dosáhlo vrcholu v období renesance. Lira tron vážící 6,52 gramu stříbra sloužila pro větší platby, zatímco menší gazeta a sóldo pokrývaly drobný obchod. Vzácný osella, zlatá pamětní mince věnovaná každoročně dóžetem členům Velké rady, představuje vrchol benátského mincovního umění. Tyto mince s alegorickými výjevy a portréty dóžat vytvářeli přední renesanční medailéři jako Antonio da Brescia či Alessandro Vittoria.
Úpadek a konec tisícileté tradice
Po pádu Konstantinopole v roce 1453 a objevení námořních cest do Indie začal postupný úpadek benátské ekonomiky. Napoleonovo vítězství u Campoformia v roce 1797 ukončilo tisíciletou nezávislost republiky. Poslední dóže Ludovico Manin abdikoval 12. května 1797. Benátské mince z posledních let republiky jsou dnes velmi vzácné – například zlaté dopie z roku 1796 se prodávají za desetitisíce korun. Po připojení k Rakousku město používalo habsburskou měnu až do sjednocení Itálie v roce 1866.