Barma
Myanmarské mince představují jedinečnou kapitolu jihoasijské numismatiky, kde se prolíná tisíciletá buddhistická tradice s koloniálním dědictvím. Po britském dobytí v roce 1852 nahradily tradiční stříbrné tikaly indické rupie s charakteristickým motivem páva - národního symbolu země. Samostatný kyat zavedený v roce 1952 přinesl zcela novou měnovou identitu, která prošla dramatickými změnami během vojenských vlád i demokratických reforem po roce 2011.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Koloniální rupie s motivem páva (1852-1948)
Britská správa zavedla v Barmě speciální emise indických rupií s výrazným motivem páva na reversech. Tyto stříbrné mince ražené v Kalkatě se staly symbolem koloniální Barmy a dnes patří mezi nejžádanější kusy sběratelů asijské numismatiky. Rupie z let 1862-1878 obsahovaly 91,7% stříbra při hmotnosti 11,66 gramu, zatímco pozdější emise měly snížený obsov na 83,3%. Vzácné jsou především ročníky 1864 a 1876 s nákladem pod 500 tisíc kusů.
Zavedení kyatu a první národní mince
V červenci 1952 zavedla nezávislá Barma vlastní měnu - kyat, který nahradil indickou rupii v kurzu 1:1. První mince v nominálech 1, 5, 10, 25 a 50 pya sowie 1 kyat nesly portréty generála Aunga Sana a chinthe - mytických lvů chránících pagody. Měděnonicklové mince ražila Královská mincovna v Londýně až do roku 1966, kdy byla produkce přesunuta do Německa. Vzácné jsou především pamětní kusy z roku 1952 k vyhlášení republiky s nákladem pouze 50 tisíc exemplářů.
Moderní emise po roce 1989
Přejmenování země na Myanmar v roce 1989 přineslo kompletní redesign mincovnictví. Nové kyaty z roku 1999 již obsahují pouze buddhistické motivy - lotosové květy, dharma čakru a pagody bez politických symbolů. Současné mince v nominálech 1, 5, 10, 50 a 100 kyatů vyrábí německá společnost Giesecke & Devrient z měděno-niklo-zinkové slitiny. Pro sběratele jsou zajímavé především přechodné emise z let 1991-1996, kdy se střídaly staré i nové názvy země na různých nominálech.