Atletika
Atletické medaile představují fascinující průsečík sportu a sběratelství, kde se spojuje oslavování lidských výkonů s uměleckým řemeslem. Od prvních moderních olympijských her v Athénách roku 1896 až po současné mistrovství světa vznikly tisíce unikátních medailí, které zachycují nejen sportovní triumfy, ale i vývoj designových trendů a výrobních technologií. Každá medaile vypráví příběh konkrétního závodu, rekordního času nebo historického okamžiku, kdy atlet překonal hranice lidských možností.
Řazení produktů
Výpis produktů
Kód: 31160PL117
Ovládací prvky výpisu
Olympijské atletické medaile jako vrchol sběratelství
Atletika tvoří páteř olympijského programu již od roku 1896, což z atletických medailí činí nejpočetnější olympijskou kategorii. Při každých letních hrách se uděluje průměrně 141 medailí v atletických disciplínách, což za 128 let olympijské historie představuje několik tisíc unikátních kusů. Medaile z her v Paříži 1900 obsahovaly skutečné zlato o ryzosti 950/1000, zatímco současné zlaté medaile obsahují pouhých 6 gramů zlata na stříbrném základě o hmotnosti 556 gramů.
Sběratelsky nejcennější jsou medaile z her před rokem 1972, kdy byla zavedena standardizovaná velikost 70 mm. Medaile z Antverp 1920 měřily 55 mm, amsterdamské z roku 1928 dosáhly 60 mm a tokijské z roku 1964 překvapily bronzovým složením místo tradičního měděného.
Mistrovství světa a kontinentální šampionáty
První mistrovství světa v atletice se konalo až v roce 1983 v Helsinkách, což z medailí této události činí poměrně mladou sběratelskou kategorii. Medaile z prvního šampionátu váží 180 gramů a měří 65 mm v průměru, zatímco současné exempláře z mistrovství světa 2023 v Budapešti dosahují hmotnosti 230 gramů při průměru 75 mm.
Evropské šampionáty začaly udělovat medaile již v roce 1934 v Turíně, přičemž tehdejší exempláře ze stříbra 800/1000 se dnes obchodují za částky přesahující 15 000 korun. Medaile z poválečných evropských šampionátů v Oslu 1946 jsou vzácné kvůli nízkému nákladu – konalo se pouze 19 disciplín oproti současným 50.
Technologie výroby a materiálové složení
Moderní atletické medaile využívají techniku ražení pod tlakem 300 tun, která umožňuje vytvoření reliéfu hlubokého až 3 mm. Medaile z mistrovství Evropy 2022 v Mnichově byly vyrobeny z recyklovaných kovů – zlaté obsahují 92% recyklovaného stříbra s pozlacením, stříbrné 100% recyklované stříbro a bronzové 95% recyklovanou měď.
Unikátní jsou pamětní medaile z atletického mítinku Zlatá tretra v Ostravě, které od roku 1961 zachycují světové rekordy dosažené na československé a později české půdě. Medaile věnovaná Jarmile Kratochvílové za světový rekord na 800 metrů z roku 1983 obsahuje 12 gramů zlata 585/1000 a její současná hodnota překračuje 25 000 korun.
Autenticita a ochrana před padělky
Atletické medaile se stávají terčem padělatelů zejména kvůli vysoké poptávce sběratelů. Originální olympijské medaile obsahují specifické bezpečnostní prvky – například tokijské medaile z roku 2021 mají laserově vyryté sériové číslo o velikosti 0,3 mm, viditelné pouze pod lupou s desetinásobným zvětšením. Hmotnostní tolerance originálu nesmí překročit ± 2 gramy od standardní hodnoty.
Pravé medaile z atletických šampionátů před rokem 1990 vykazují charakteristické stopy opotřebení na hranách, zatímco padělky často vykazují příliš ostrý reliéf nebo nesprávné materiálové složení. Magnetický test odhalí medaile s železným jádrem, které nebylo u originálů nikdy používáno.