Albánie
Albánské bankovky představují fascinující kapitolu evropské numismatiky, která odráží dramatické politické proměny Balkánského poloostrova. První papírové peníze se v Albánii objevily až roku 1926, kdy země po získání nezávislosti etablovala vlastní měnový systém. Albánský lek, pojmenovaný podle Alexandra Velikého, prošel několika krizovými obdobími včetně německé okupace během druhé světové války a následné komunistické éry pod vedením Envera Hoxhy. Bankovky z období 1940-1990 jsou dnes vyhledávanými sběratelskými kusy, zejména emise s portréty národních hrdinů jako Skanderbeg nebo motivy albánských hor a tradičního folklóru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik albánské papírové měny
První albánské bankovky byly vydány v roce 1926 Národní bankou Albánie v nominálech 1, 5, 20 a 100 leků. Tyto emise navrhli italští designéři a tiskly se v Římě na kvalitním bavlněném papíru. Bankovky nesly portréty krále Ahmeda Zogu, který se později stal králem Zogem I. Během třicátých let následovaly další emise s rozšířenou škálou nominálů až do 1000 leků, přičemž na nejvyšší nominál byl umístěn Skanderbeg, národní hrdina z 15. století.
Válečné a poválečné emise
Období druhé světové války přineslo dramatické změny v albánském bankovnictví. Italská okupace v roce 1939 vedla k emisím s dvojjazyčnými nápisy albánsko-italskými. Po německé okupaci v roce 1943 se objevily vzácné nouzové emise tištěné na nekvalitním papíru. Nejcennějšími kusy jsou dnes bankovky partizánské vlády z roku 1944 v nominálech 1, 5 a 10 leků, kterých se zachovalo pouze několik set exemplářů. Po válce komunistická vláda vydala nové emise s motivy průmyslu a zemědělství, kde dominovaly červené a zlaté barvy symbolizující socialismus.
Komunistická éra a sběratelská hodnota
Bankovky z období 1947-1991 představují unikátní kolekci s propagandistickými motivy. Série z roku 1957 obsahovala nominály od 1 do 500 leků s vyobrazením dělníků, traktorů a hydroelektráren. Zvláště vzácná je bankovka 500 leků s portrétem Envera Hoxhy, která byla stažena z oběhu již roku 1967. Bankovky z osmdesátých let vynikají kvalitními bezpečnostními prvky včetně vodoznaků a mikrotisků. Sběratelé oceňují zejména nekořené kusy série z roku 1976 vydané k 30. výročí lidové republiky.
Investiční potenciál a autentizace
Albánské bankovky vykazují rostoucí zájem především mezi sběrateli balkánské numismatiky. Bankovky z období 1926-1939 dosahují cen 50-500 eur podle stavu a vzácnosti. Válečné emise jsou ještě cennější, přičemž partizánská bankovka 10 leků může dosáhnout hodnoty přes 1000 eur. Při ověřování autenticity je třeba zkontrolovat kvalitu tisku, správné rozměry a charakteristické vodoznaky. Padělky se nejčastěji vyskytují u vysokých nominálů z dvacátých a třicátých let, kde je třeba věnovat pozornost jemnosti rytiny a barvě bezpečnostních vláken.