Afghánistán
Afghánské mince zachycují dramatické proměny střední Asie skrze čtyři století bouřlivé historie. Od stříbrných rupií Durránské říše z 18. století přes sovětská léta až po současnost – každé období zanechalo na místní ražbě jedinečné stopy. Afghánistán, ležící na křižovatce obchodních cest mezi Persií, Indií a Čínou, vytvořil fascinující numismatickou mozaiku ovlivněnou islámskou tradicí, britskou kolonizací i sovětským vlivem. Místní puly, afghání a později amáni nesou svědectví o panovnících jako Ahmad Šáh Durráni nebo Amánulláh Chán, jejichž mince dnes představují vzácné sběratelské kousky s rostoucím zájmem světových numismatiků.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Durránská říše a klasické období afghánské ražby
Ahmad Šáh Durrání založil v roce 1747 moderní afghánský stát a současně zavedl systematickou ražbu stříbrných rupií v Kábulu a Kandaháru. Tyto mince nesly arabské nápisy s jeho jménem a rokem ražby podle hidžra kalendáře. Hmotnost standardní rupie činila 11,66 gramu s ryzostí kolem 900‰. Durránští vládcové pokračovali v této tradici až do britské intervence v 80. letech 19. století, přičemž nejcennější kusy pocházejí z dílny Tímúra Šáha (1772-1793) a Zámána Šáha (1793-1800). Originální kusy z období Durránské říše dosahují na aukcích hodnot přesahujících 15 000 korun.
Britský vliv a přechod k moderní měně
Po druhé anglo-afghánské válce v letech 1878-1880 začal v afghánské numismatice nový úsek. Abdur Rahmán Chán (1880-1901) zavedl reformovaný měnový systém s jednotkou afghání rozdělené na 100 pul. První mince tohoto systému se razily v nové královské mincovně v Kábulu od roku 1891. Charakteristická byla výměna tradičních arabských nápisů za kombinaci arabštiny s číslovkami v angličtině. Bronzové puly z této éry mají průměr 19-25 mm a váhu 2-4 gramy, zatímco stříbrné afghání dosahují hmotnosti 4,6 gramu s ryzostí 835‰.
Vzácné amáni Amánulláha Chána
Amánulláh Chán (1919-1929) přinesl do afghánské numismatiky revoluční změny. V roce 1926 zavedl novou měnovou jednotku amáni, pojmenovanou podle svého jména. Zlaté amáni o hmotnosti 4,6 gramu a ryzosti 900‰ představovaly pokus o modernizaci směrem k evropským standardům. Vzácnost těchto mincí pramení z krátkého období ražby – pouze tři roky před Amánulláhových abdikací. Stříbrné půl-amáni a čtvrt-amáni jsou dnes mezi sběrateli středoasijské numismatiky nejvyhledávanějšími kusy, s cenami startujícími na 25 000 korunách za exemplář v kvalitě XF.
Sovětské období a železné mince
Během sovětské okupace (1979-1989) afghánská ražba prakticky ustala a byly používány především sovětské rubly. Legitimní vláda v Kábulu však pokračovala v omezené ražbě afghání, tentokrát převážně ze železných a hliníkových slitin kvůli nedostupnosti drahých kovů. Tyto "válečné" mince z let 1980-1987 mají dnes sběratelskou hodnotu spíše jako historické dokumenty než kvůli materiálu. Zajímavým prvkem je používání solárního kalendáře místo tradičního islámského, což činí datování těchto mincí obtížnějším pro neznalé sběratele.