50 Francs
Belgické mince v nominální hodnotě 50 franků představují fascinující kapitolu evropské numismatiky 20. století. Tyto mince byly raženy v období od roku 1948 do roku 1954 a později opět od roku 1987 do zavedení eura v roce 2002. Vyznačují se různorodost?? materiálů – od stříbrných kusů oslavujících panovníka Leopolda III. až po moderní slitiny z 80. let věnované králi Baudouinovi I. Zvláštní pozornost zaslouží pamětní ražby věnované významným výročím belgické historie, které dosahují vysokých cen na sběratelském trhu díky omezeným nákladům a kvalitnímu zpracování.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Dva odlišné období ražby belgických 50 franků
První série belgických 50 franků vznikala v letech 1948-1954 za vlády krále Leopolda III. a později Baudouina I. Tyto mince byly raženy ze stříbra ryzosti 835/1000 s hmotností 12,5 gramu. Na averzu nesou portrét panovníka od rytce Josého Dufauxa, revers zdobí belgický státní znak s letopočtem. Náklad těchto mincí se pohyboval mezi 3 až 8 miliony kusů ročně podle potřeb oběhu.
Druhá éra začala v roce 1987, kdy Belgické království obnovilo ražbu 50 franků jako bimetalických mincí. Tyto moderní kusy kombinují měděno-niklový střed s niklově-mosazným prstencem o celkové hmotnosti 7 gramů. Design vytvořil Luc Luycx, který později proslul jako autor společné strany euromincí.
Pamětní emise a jejich sběratelská hodnota
Mezi nejcenější patří pamětní 50 franků z roku 1987 věnovaný 30. výročí Římských smluv, jehož náklad činil pouze 50.000 kusů. Tato mince dnes dosahuje cen přes 150 eur v nejvyšších stupních kvality. Další vyhledávanou emisí je 50 franků z roku 1993 k uctění památky krále Baudouina I., ražený v nákladu 100.000 exemplářů.
Vzácné jsou také chybné ražby, především kusy s nesprávně orientovaným reversem nebo s dvojitým nápisem. Tyto numismatické kuriozity mohou dosáhnout hodnoty až několika set eur podle typu chyby a stavu zachování.
Technické parametry a rozpoznávací znaky
Stříbrné 50 franky z období 1948-1954 mají průměr 27 mm a hladký okraj s nápisem "BELGIQUE-BELGIE". Bimetalické verze z let 1987-2001 měří 25,65 mm v průměru se zářeným okrajem. Autenticitu stříbrných kusů lze ověřit magnetickým testem – pravé stříbro je nemagnetické. U bimetalických mincí je důležité zkontrolovat pevné spojení obou kovových částí, protože padělky často vykazují uvolnění prstence od středu.