5 centimes
Belgické pěticentimové mince představují fascinující kapitolu evropské numismatiky od roku 1832. Tyto měděné nominály prošly dramatickými změnami – od klasických portrétů krále Leopolda I. přes secesní motivy Leopolda II. až po válečné emise z pozinkovaného železa během německé okupace. Právě belgické 5 centimes dokládají, jak politické otřesy ovlivňují podobu běžné měny. Vzácné ročníky z konce 19. století či nouzové emise z let 1915-1916 dnes dosahují násobků původní hodnoty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Leopold I. a počátky belgického centimového systému
Belgické království zavedlo desetinnou měnu v roce 1832, pouhé dva roky po získání nezávislosti. První pěticentimové mince nesly portrét krále Leopolda I. a stylizovaného lva – symbol nového státu. Mincovna v Bruselu razila tyto měděné nominály s hmotností 5 gramů a průměrem 25 milimetrů. Vzácné jsou především emise z let 1833 a 1856, kdy se náklad pohyboval kolem 200 000 kusů ročně.
Umělecký rozkvět za Leopolda II.
Období vlády Leopolda II. (1865-1909) přineslo výraznou změnu v podobě belgických mincí. Rytec Léopold Wiener vytvořil nové vzory inspirované secesním uměním. Na aversu se objevil zralý panovníkův profil s charakteristickým knírem, na reverzu pak stylizovaný státní znak s mottem „L'union fait la force". Nejhledanější jsou ročníky 1894 a 1901 s náklady pod 150 000 exemplářů, které dnes dosahují hodnot přes 50 eur v kvalitě XF.
Válečné a nouzové emise 1914-1918
Během první světové války se belgická mincovna dostala pod německou kontrolu. V letech 1915-1916 vznikly unikátní emise z pozinkovaného železa místo tradiční mědi. Tyto nouzové 5 centimes mají charakteristický tmavý odstín a magnetické vlastnosti. Německé okupační úřady také povolily ražbu mincí s textem v němčině na okraji. Zachovalé exempláře těchto válečných emisí představují vyhledávané sběratelské kusy s hodnotami 80-200 eur.
Rozpoznání autentických válečných emisí
Originální železné 5 centimes z let 1915-1916 poznáte podle specifické povrchové úpravy a přítomnosti drobných korozních stop. Falzifikáty často používají obyčejnou ocel bez pozinkování, která rychle rezaví. Autentické kusy mají také charakteristicky ostré hrany a přesné vytlačení detailů státního znaku.