3 Kreuzer

Třikrejcar představuje jednu z nejrozšířenějších stříbrných mincí Leopolda I. Habsburského, razených v letech 1657-1705 pro potřeby každodenního obchodu v českých zemích. Tyto drobné nominály o hodnotě tří krejcarů tvořily páteř běžného platebního styku v období po třicetileté válce, kdy se habsburská monarchie snažila stabilizovat svůj měnový systém. Leopold I. zavedl jednotné standardy pro ražbu těchto mincí napříč svými dědičnými zeměmi, což z nich činí fascinující svědectví o centralizačních snahách mladé absolutistické monarchie.

Řazení produktů

11 položek celkem

Výpis produktů

AAUT 143
1 200 Kč
Kód: 26086
AAUT 106
1 450 Kč
Kód: 12779
AC260
1 450 Kč
Kód: 26081
W265
1 450 Kč
Kód: 37205
AAUT 105
945 Kč
Kód: 37210
H163 Kód: 12658
R517
1 250 Kč
Kód: 12287
R519 Kód: 60636
R518
975 Kč
Kód: 11199
X002 Kód: 46669
S360
1 975 Kč
Kód: 67126

Ovládací prvky výpisu

11 položek celkem

Měnová reforma a standardizace za Leopolda I.

Nástup Leopolda I. na trůn v roce 1658 znamenal počátek rozsáhlé měnové reformy, která se dotkla i ražby třikrejcarů. Císař zavedl přísné kontroly ryzosti stříbra, které muselo dosahovat minimálně 312/1000, a standardizoval hmotnost na 1,17 gramu. Pražská mincovna pod vedením mincmistra Johanna Christopha Hedliczky razila ročně průměrně 180 000 kusů těchto mincí, což dokládá jejich obrovskou důležitost v každodenním životě.

Ikonografie a symbolika královské moci

Líc třikrejcarů nese habsburského dvouocasého lva s korunou, obklopeného nápisem „LEOPOLDUS D.G.R.I.S.A.GER.BO.REX". Rub zobrazuje charakteristický český znak s pražským groševým křížem a letopočtem ražby. Rytci jako Johann Kittel nebo Georg Hautsch vytvořili několik variant, přičemž nejcennější jsou exempláře z let 1664-1666 s detailněji propracovanou korunou lva, jejichž náklad nepřesáhl 25 000 kusů ročně.

Regionální varianty a mincovní značky

Kromě pražské mincovny se třikrejcary razily také v Brně, Jihlavě a Kremnici, přičemž každá nesla specifické mincovní značky. Jihlavské exempláře jsou označené malým písmenem "J" pod lwem, brněnské mají charakteristickou tečku za letopočtem, zatímco kremnické vykazují odlišné proporce štítu. Sběratelsky nejhodnotnější jsou kusy z roku 1679 z kremnické mincovny, kdy bylo vyraženo pouhých 8 400 kusů kvůli nedostatku stříbra způsobeném antitureckými válkami.

Investiční potenciál a současné ohodnocení

Běžné zachovalé exempláře třikrejcarů Leopolda I. dosahují na numismatickém trhu hodnot 800-1 500 Kč, zatímco vzácné varianty nebo kusy ve výjimečném stavu mohou překročit 5 000 Kč. Za posledních deset let vzrostly ceny těchto mincí o průměrných 40 %, což z nich činí zajímavou investiční příležitost pro začínající sběratele habsburských mincí.