25 Pfennig
Mince o hodnotě 25 pfennigů představovaly důležitou součást německého měnového systému v období císařství mezi lety 1871-1918. Tyto stříbrné mince byly raženy podle jednotného standardu stanoveného po sjednocení Německa, kdy nahradily pestrý koktejl regionálních měn německých států. Charakteristické orlem s rozpjatými křídly na rubu a císařskou korunou na líci se staly symbolem nové éry v německé numismatice. Jejich pravidelná ražba pokrývala téměř celé období existence císařství, což z nich činí fascinující svědky proměn jednoho z nejdynamičtějších období evropské historie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik jednotné měny po sjednocení
Zavedení 25pfennigových mincí souvisí bezprostředně s monetární reformou z roku 1871, která následovala po vítězství v prusko-francouzské válce. Nový říšský zákon o mincích z 4. prosince 1871 stanovil, že 100 pfennigů se rovná jedné marce, přičemž 25 pfennigů představovalo čtvrt marky. Mince byly raženy ze stříbra ryzosti 900/1000 s hmotností 2,77 gramu a průměrem 20 milimetrů. Tento standard platil ve všech německých státech, čímž skončila éra více než třiceti různých měnových systémů existujících před sjednocením.
Motivy a symbolika císařských mincí
Líc 25pfennigových mincí zdobí německý říšský orel s rozpjatými křídly, který drží v pařátech meč a žezlo - symboly moci a spravedlnosti. Nad orlem se nachází císařská koruna, kolem obvodu pak nápis „DEUTSCHES REICH". Rub obsahuje nominál „25 PFENNIG" obklopený dubovými větvemi, symbolizujícími sílu a vytrvalost německého národa. Rok ražby je umístěn ve spodní části rubu. Tato ikonografie zůstala konzistentní během celého období existence císařství, pouze drobné detaily se měnily podle jednotlivých mincoven.
Produkce v císařských mincovnách
Ražba probíhala v pěti hlavních říšských mincovnách, označených písmeny: A (Berlín), D (Mnichov), E (Drážďany), F (Stuttgart) a G (Karlsruhe). Berlínská mincovna produkovala největší množství kusů - pouze v roce 1876 bylo vyraženo přes 18 milionů kusů s označením A. Celkový náklad všech 25pfennigových mincí za období 1871-1918 přesáhl 150 milionů kusů. Nejméně časté jsou kusy z Karlsruhe (G) a Stuttgartu (F), jejichž roční náklady často nepřesáhly jeden milion kusů.
Vzácnost a sběratelský zájem
Mezi nejcennější patří ročníky 1877 F a 1885 G, jejichž náklady nepřesáhly 200 000 kusů. Tyto emise dnes dosahují hodnot přesahujících 300 eur i v běžné kvalitě. Naopak nejběžnější jsou kusy z let 1909-1912, kdy celkové roční náklady přesahovaly 10 milionů kusů. Zajímavostí jsou mince s chybou ražby z roku 1874, kdy část nákladu berlínské mincovny vyšla s dvojitým nápisem na obvodu. Sběratelé oceňují především kusy ve stavu "stempelglanz" - neleštěné mince přímo z razidel, které si zachovaly původní lesk a ostrost detailů.