20 Pfennig
Dvacetipfenigové mince Německého císařství procházely během své existence dramatickou proměnou materiálu. Zatímco v prvních desetiletích se razily z niklové slitiny, válečné potřeby první světové války přinesly v roce 1915 přechod na železo. Tyto drobné nominály dnes představují zajímavé svědectví o ekonomických změnách císařství i technologickém vývoji mincovnictví. Kusy z pozdějších let jsou vzácnější právě kvůli válečným podmínkám a nižším nákladům.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Materiálové změny během císařství
Dvacetipfenigové mince začínaly v roce 1871 jako niklové kusy s hmotností 4 gramy a průměrem 21 milimetrů. Tento materiál vydržel až do roku 1915, kdy válečné hospodářství vynutilo přechod na železo. Železné varianty jsou lehčí a mají charakteristický matný vzhled, který se výrazně liší od lesklého niklu. Sběratelé rozpoznají období podle barvy - světle šedá znamená nikl, tmavší odstín označuje železo z válečných let.
Císař Vilém II. a pozdní ražby
Většina dvacetipfenigových mincí nese podobu císaře Viléma II., který vládl od roku 1888 až do abdikace v roce 1918. Jeho portrét na mincích prošel během třiceti let několika úpravami - mladistvý profil z devadesátých let se postupně měnil ve vážnější podobu s výraznějšími rysy. Ražby z let 1916-1918 jsou vzácnější kvůli omezené výrobě během závěrečné fáze války, kdy se císařství potýkalo s nedostatkem materiálu i pracovních sil v mincovnách.
Rozpoznání autentických kusů
Pravé dvacetipfenigové mince císařství mají ostře vyražené detaily orla na rubu s charakteristickým štítem na hrudi. Falzifikáty často vykazují rozmazané linie či nesprávné proporce hlavy na líci. Magnetický test pomůže rozlišit období - niklové kusy nejsou magnetické, zatímco železné z let 1915-1918 magnet přitahuje. Hrany mincí jsou hladké bez vroubkování, což je další autentizační znak této nominální hodnoty.