1933 - 1945 Třetí říše
Nacistická éra v německé numismatice představuje kontroverzní, avšak historicky důležité období mincovnictví. Mince Třetí říše z let 1933-1945 reflektují dramatické politické změny – od posledních ryzě stříbrných mincí republiky až po válečné emise z levných slitin. Tyto kusy fascinují sběratele nejen svým historickým významem, ale i technickými inovacemi. Období zahrnuje prestižní olympijské série z roku 1936, vzácné pamětní ražby a drastické změny materiálového složení způsobené válečnou ekonomikou. Pro numismatiky představují unikátní pohled na transformaci měnové soustavy pod totalitním režimem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měnová reforma a materiálové změny 1933-1939
Nacistický režim zahájil postupnou transformaci německé měny již v roce 1933. Zatímco 5 marek z roku 1934 stále obsahovalo 900/1000 stříbra při hmotnosti 13,89 gramů, válečné nutnosti postupně vytlačily drahé kovy z oběhu. Mince 1, 5 a 10 pfennigů přešly na zinek již v roce 1940, zatímco 50 pfennigů zůstalo z hliníku do roku 1944. Tyto změny dokumentují ekonomický úpadek říše – stříbrné 2 marky zmizely po roce 1939 a nahradil je hliník s charakteristickým zelenavým nádechem způsobeným korozí.
Olympijské mince 1936 – propagandistické mistrovství
Berlínská olympiáda přinesla sérii pamětních mincí, která patří mezi nejkvalitnější ražby celého období. Stříbrné 5 marek s motivy zvonu, braniborské brány a věže olympijského stadionu vyšly v nákladu 3,65 milionu kusů. Tyto mince obsahovaly klasických 900/1000 stříbra a staly se posledními kvalitními stříbrnými emisemi před válkou. Rytci Paul Riedel a Karl Roth vytvořili precizní reliéfy, které dodnes oceňují sběratelé po celém světě. Paradoxně se jedná o nejprodávanější německé pamětní mince 20. století.
Válečné materiály a jejich rozpoznání
Od roku 1940 dominuje válečným mincím zinek, který má charakteristickou modravě šedou barvu a náchylnost k bílé korozi zvané "zinková pest". Hliníkové mince z let 1940-1944 jsou lehké (50 pfennigů váží pouze 1,25 gramu) a vykazují typické zelené zabarvení při oxidaci. Nejkontroverznější jsou mince s hákovými kříži – jejich autenticita se ověřuje kontrolou hrubosti povrchu, přesnosti rytiny a magnetických vlastností. Padělky často vykazují příliš hladký povrch nebo nesprávné materiálové složení.
Investiční hodnota a sběratelský zájem
Mince Třetí říše představují specifický segment trhu s výraznou polarizací hodnot. Běžné oběžné kusy z let 1933-1939 mají minimální prémium nad materiálovou hodnotu, zatímco olympijské série dosahují 25-40 eur za kus v kvalitě velmi pěkná. Skutečně vzácné jsou chybotisky a zkušební ražby – například 50 reichspfennigů z roku 1939 se zinkovým povrchem může dosáhnout hodnoty přes 500 eur. Investiční atraktivita roste zejména u kusů s historickou dokumentací původu.
Autentizace a ochrana hodnoty
Falzifikáty nacistických mincí patří mezi nejčastější na trhu. Originální kusy mají přesně definované parametry – 2 marky Paula von Hindenburga váží přesně 8 gramů s průměrem 25 milimetrů. Magnetický test odhalí většinu padělků z nesprávných materiálů. Zvláštní pozornost vyžadují mince s datumem 1933, kdy probíhala změna designu – originály mají specifické proporce písmen a číslic. Profesionální autentizace je doporučena u všech kusů nad hodnotu 100 eur, zejména u pamětních a vzácných variant s nízkými náklady.