1918 - Finsko
Rok 1918 znamenal pro Finsko nejen získání nezávislosti od carského Ruska, ale také začátek zcela nové éry ve finském mincovnictví. Po staletích používání ruských rublu a kopejek začala mladá republika razit vlastní měnu - finské marky a penniä. První finské mince nesly jednoduché motivy z přírody a byly vyrobeny převážně z mědi a niklu, přičemž stříbro bylo vyhrazeno pro vyšší nominály. Tyto mince se staly symbolem nově nabyté národní identity a dnes představují fascinující kapitolu severské numismatiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
První mince nezávislého státu
Finské mince z roku 1918 a následujících let nesou výrazné stopy politického převratu. Měnová reforma proběhla postupně - zatímco v oběhu zůstávaly ještě ruské mince, nové finské kusy postupně nahrazovaly carskou měnu. Nominály 1, 5 a 10 penniä byly raženy z mědi, zatímco 25 a 50 penniä z niklu. Marky ve stříbrné verzi se objevily až později, kdy se ekonomická situace stabilizovala po občanské válce z počátku roku 1918.
Motivy spojené s přírodou
Na rozdíl od pompézních carských mincí s portréty panovníků zvolili finští designéři jednoduchý přístup inspirovaný severskou přírodou. Na mincích se objevily motivy jako borovicová větvička, dub nebo lev z finského státního znaku. Tyto motivy navrhli především umělci Väinö Auer a Eric O. W. Ehrström, kteří chtěli vyjádřit spojení Finů s jejich krajinou a tradicemi. Nápisy byly výlučně ve finštině a švédštině, čímž se zdůraznil multikulturní charakter země.
Technické vlastnosti a vzácnost
Nejmenší nominál 1 penni měl hmotnost 1,28 gramu a průměr 16 milimetrů. Mince 5 penniä vážila 3,24 gramu při průměru 20 milimetrů. Nejvzácnější jsou kusy z přechodného období 1918-1919, kdy docházelo k experimentům s různými slitinami. Některé varianty mají odlišnou barvu nebo magnetické vlastnosti kvůli změnám ve složení kovů. Mince v zachovalém stavu UNC jsou dnes ceněny sběrateli zejména pro jejich historický význam jako symboly finské nezávislosti.
Investiční potenciál finských mincí
Zatímco běžné oběžné kusy z mědi a niklu mají spíše sběratelskou hodnotu, stříbrné marky z pozdějších let představují zajímavou investiční příležitost. Jejich hodnota roste jak díky obsahu drahého kovu, tak historickému významu. Ceny kvalitních kusů se za posledních deset let zvýšily o 40-60 procent, přičemž největší zájem je o mince z období 1918-1925.
