1918 - 1938 Československo
První československé bankovky začaly obíhat již 25. února 1919, pouhé čtyři měsíce po vyhlášení samostatného státu. Nové československé meny navrhli výtvarníci Alfons Mucha a Max Švabinský, kteří vytvořili ikonické motivy s alegorickými ženami představujícími Čechy, Moravu a Slovensko. Bankovky z období 1918-1938 představují monetární historii demokratického Československa ve zlaté éře jeho existence. Od prvních přetisků rakousko-uherských bankovek přes definitivní emise až po vzácné vysoké nominály z třicátých let – každá bankovka odráží politické, ekonomické i kulturní změny mladé republiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vznik československé měny v roce 1919
V noci z 25. na 26. února 1919 proběhla jedna z nejdůležitějších měnových operací ve středoevropských dějinách. Alois Rašín, první ministr financí, nechal označit razítky všechny rakousko-uherské bankovky nacházející se na československém území. Tyto přerazítkované bankovky se staly prvním oficiálním československým platidlem. Bankovky byly označeny razítky "Československá pošta" nebo "Česko-slovenská pošta" a platily až do vydání definitivních emisí.
Paralelně vznikaly ve Vídni první definitivní československé bankovky podle návrhů Alfonsa Muchy. Jejich výroba byla zahájena již v prosinci 1918, avšak do oběhu se dostaly až během roku 1919 postupně podle nominálů. Jednalo se o bankovky 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000 korun československých.
Alfons Mucha a symbolika bankovek
Alfons Mucha vytvořil pro československé bankovky unikátní ikonografický program. Na líci bankovek zobrazil alegorické ženské postavy: na bankovkách nižších nominálů představovala Čechy, Moravu a Slovensko jedna společná postava, na vyšších nominálech byly rozlišeny tři samostatné alegorie. Bankovka 5000 korun z roku 1920 nesla Muchovu alegorii Slávie s nápisem "Pravda vítězí".
Max Švabinský vytvořil ruby bankovek s motivy hradů, zámků a krajin. Jeho nejznámější práce představuje bankovka 100 korun z roku 1920 s motivem Karlštejna nebo bankovka 1000 korun s hradem Bezděz. Švabinský navrhoval také bankovky 50 a 500 korun s motivy moravských a slovenských památek.
Emise dvacátých a třicátých let
Po stabilizaci měny v roce 1922 začala Národní banka československá vydávat nové serie bankovek. Významnými jsou zejména emise z let 1929-1934, kdy byly vydány bankovky 20, 50, 100, 500 a 1000 korun s výrazně modernějšími prvky ochrany. Bankovky této doby obsahovaly vodoznak, bezpečnostní nitky a složité gilošové vzory.
Vzácnou raritou jsou bankovky 5000 korun z roku 1920 a 1934. Bankovka z roku 1920 byla vydána v nákladu pouhých 40 000 kusů a dnes dosahuje hodnoty přesahující 100 000 korun v kvalitě UNC. Ještě vzácnější je bankovka 5000 korun z roku 1934 – její náklad činil pouze 12 000 kusů a v aukčním domu dosáhla ceny 180 000 korun.
Technické parametry a autenticita
Československé bankovky z tohoto období obsahovaly několik ochranných prvků. Papír byl vyroben ze lnu s obsahem bavlných vláken, vodoznak tvořily portréty nebo symboly podle nominálů. Tisk probíhal kombinací ofsetové a hlubotiskové techniky, barvy obsahovaly speciální pigmenty měnící odstín podle úhlu pohledu.
Při ověřování autenticity je klíčová kontrola papíru – originály mají charakteristický zvuk při ohýbání a specifickou strukturu povrchu. Falza z třicátých let často postrádají watermarkové znaky nebo mají nekvalitní reprodukci gilošových vzorů.