1917 - 1918 Karel I.
Poslední rok vlády císaře Karla I. představuje v numismatice dramatické období plné vzácných emisí a historických zvratů. V roce 1917 se ještě razily běžné mince podle zavedených standardů, zatímco rok 1918 přinesl chaos končící monarchie a extrémně omezené ražby. Mince z tohoto období nesou pečeť umírajícího impéria - od klasických korunových nominálů až po poslední rakouské haléře, které dnes patří mezi nejvyhledávanější kusy celé habsburské numismatiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Dramatický přelom v císařské ražbě
Karel I. nastoupil na trůn v listopadu 1916 uprostřed světové války, která zásadně ovlivnila veškerou mincovní produkci. Rakouská mincovna ve Vídni i uherská v Kremnici musely čelit nedostatku kovů, přičemž stříbrné mince byly postupně nahrazovány zinkovými a železnými náhražkami. V roce 1917 se naposledy razily standardní stříbrné koruny o ryzosti 835/1000, zatímco měděné a niklové nominály získávaly charakteristický válečný vzhled s omezeným leskem.
Zvláště zajímavé jsou 20 haléřové kusy z roku 1918, které se staly posledními oficiálními rakouskými mincemi. Jejich náklad nepřesáhl 2,5 milionu kusů, což je vzhledem k předválečným standardům extrémně nízké číslo. Některé varianty těchto mincí vykazují výrazné rozdíly v tloušťce a kvalitě ražby, což odráží chaotické podmínky posledních měsíců monarchie.
Vzácnost posledních královských emisí
Mince Karla I. z let 1917-1918 patří mezi nejžádanější habsburské kusy především kvůli jejich historické výjimečnosti a omezené dostupnosti. Zlaté dukáty z tohoto období jsou prakticky neexistující - razily se pouze ve velmi omezeném množství pro oficiální účely. Většina zlatých rezerv byla totiž využita k financování válečného úsilí, takže běžná ražba zlatých mincí byla zcela zastavena už v průběhu roku 1917.
Stříbrné koruny z roku 1918 se razily pouze do března téhož roku, kdy byla produkce definitivně ukončena. Jejich celkový náklad dosáhl pouhých 180 000 kusů, což je nejnižší číslo v celé historii rakouských korunových mincí. Tyto kusy dnes dosahují hodnot 15-20násobku obvyklých tržních cen srovnatelných emisí z předválečného období.
Technické zvláštnosti válečné ražby
Pozdní emise Karla I. vykazují řadu technických zajímavostí způsobených válečnými podmínkami. Mincovna používala nekvalitní kovy s vysokým podílem příměsí, což vedlo k rychlejšímu opotřebení razidel a nerovnoměrné kvalitě ražby. Zejména měděné haléře z roku 1918 mají často asymetrický okraj a různou tloušťku po obvodu mince, což je u rakouských standardů zcela neobvyklé.
Autentizace těchto mincí vyžaduje znalost specifických detailů - například správný sklon písma v letopočtu, který se u pozdějších padělků často liší od originálu. Věrohodné kusy mají také charakteristickou patinu způsobenou nekvalitními kovy, kterou moderní reprodukce nedokážou věrně napodobit. Magnetické vlastnosti některých nominálů se rovněž liší od běžných standardů kvůli válečným slitinám.