1851 - 1861. Císař Wen-Tsung
Období vlády císaře Wen-Tsunga (1851-1861) představuje jednu z nejturbulentnějších epoch čínské numismatiky. Vládl během povstání Taj-pingů, které devastovalo značnou část říše a radikálně změnilo ražbu mincí. Tradiční systém bronzových měděných mincí s charakteristickým čtvercovým otvorem se dostal pod obrovský tlak - standardní mincovny v Nankingu a dalších městech byly buď zničeny, nebo obsazeny povstalci. Císař Wen-Tsung musel čelit nejen vojenské krizi, ale i hospodářskému kolapsu, což se odrazilo v kvalitě i množství ražených mincí tohoto období.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Mince za vlády posledního silného císaře dynastie Čching
Císař Wen-Tsung, vlastním jménem I-ču, nastoupil na trůn roku 1850 jako devátý císař mandžuské dynastie Čching. Jeho vláda byla poznamenána největší občanskou válkou v čínských dějinách - povstáním Taj-pingů (1850-1864), které si vyžádalo přes 20 milionů obětí. Tato katastrofa se dramaticky odrazila v numismatice období, kdy standardní ražba mincí byla narušena a vznikaly improvizované emise v různých částech říše.
Standardní mince nesly nápis "Sien-feng tchung-pao" (mince drahocenného pokladu Sien-feng), přičemž Sien-feng bylo císařovo vládní jméno. Tyto měděné mince s čtvercovým otvorem uprostřed pokračovaly v tisícileté tradici čínské numismatiky, avšak jejich kvalita výrazně kolísala podle politické situace v jednotlivých provinciích.
Nouzové emise a regionální varianty
Povstání Taj-pingů vedlo k vytvoření paralelních měnových systémů. Zatímco císařské mincovny v Pekingu ražily standardní mince, povstalci vytvořili vlastní měnu s nápisy "Taj-ping tchien-kuo" (Nebeské království všeobecného míru). Tyto revolučně orientované mince jsou dnes mezi sběrateli mimořádně vyhledávané pro svou vzácnost a historický význam.
Regionální mincovny musely improvizovat s dostupnými materiály. Vznikly tak mince různých velikostí a hodnot - od standardních jednokešových až po výjimečné tisícikešové kusy, které dosáhly průměru až 77 milimetrů. Hmotnost těchto velkých nominálů často překročila 50 gramů, což je činí největšími bronzovými mincemi v čínské historii.
Technologie ražby a místní varianty
Mince období Wen-Tsunga vykazují značnou rozmanitost v technice provedení. Zatímco pekingské mincovny používaly tradiční lití v kamenných formách, regionální dílny často sáhly k hrubšímu zpracování. Rozpoznání autenticity vyžaduje znalost specifických znaků jednotlivých mincoven - například mince z provincie Che-nan mají charakteristicky užší čtvercový otvor, zatímco emise z Kuang-tungu vykazují tlustší břit.
Kvalita kovu se během období značně zhoršila. Standardní slitina mědi s příměsí cínu byla často nahrazována nekvalitními kovy, což vedlo k rychlému opotřebení mincí v oběhu. Některé nouzové emise obsahovaly až 40 % železa, což je patrné na charakteristické červenohnědé korozi.
Sběratelská hodnota a investiční potenciál
Mince císaře Wen-Tsunga představují fascinující kapitolu pro sběratele zaměřené na období krizí a společenských změn. Ceny se pohybují od několika set korun za běžné kusy až po desetitisíce za vzácné regionální varianty nebo povstalecké emise. Největší apreciaci zaznamenaly mince s jasně čitelnými nápisy a minimálním opotřebením - jejich hodnota vzrostla za posledních deset let průměrně o 180 %.
Klíčovými faktory pro oceňování jsou místo ražby, kvalita provedení a především historický kontext. Mince ražené během obléhání velkých měst nebo v oblastech kontrolovaných povstalci dosahují násobně vyšších cen než standardní císařské emise.