1619 - 1620 Moravské stavy
Vzpoura moravských stavů v letech 1619-1620 znamenala jeden z nejkratších, ale nejdramatičtějších období v dějinách střední Evropy. Po vypuknutí stavovského povstání se Morava připojila k české koruně a vzepřela se císaři Ferdinandovi II. V této době razily moravské mincovny zcela výjimečné mince s novými erby a nápisy, které měly symbolizovat nezávislost na Vídni. Tyto mince dnes patří mezi nejvzácnější památky období před bitvou na Bílé hoře a dokumentují poslední pokus o samostatnost moravských zemí.
Ražba v době revoluce
Moravské stavy zahájily vlastní mincovní činnost v Brně již v průběhu roku 1619. Místo obvyklého císařského orla začaly mince zdobit moravské heraldické symboly - šachovaná orlice a zemský erb. Nejčastěji se razily stříbrné tolary a jejich díly s hmotností odpovídající vídeňské stopě, ale s zcela odlišnou ikonografií. Nápisy na mincích hlásaly „FERDINANDUS D. G. ROM. IMP. ELECTUS" s dodatkem moravských titulů, což mělo legitimizovat stavovskou vládu.
Technické zvláštnosti moravských emisí
Stavovské mince se vyznačují charakteristickým hrubším reliéfem a menší precizností než soudobé vídeňské ražby. Používalo se stříbro o ryzosti 833/1000, což odpovídalo tehdejším říšským standardům. Tolary dosahují hmotnosti 28-29 gramů při průměru 40-42 milimetrů. Zajímavostí je použití gotického písma v nápisech, které mělo zdůraznit tradiční práva moravských zemí. Zachovalo se jen několik set kusů všech nominálů dohromady.
Konec stavovského mincovnictví
Po porážce na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byla moravská stavovská ražba okamžitě zastavena. Ferdinand II. nařídil stažení všech stavovských mincí z oběhu a jejich přeražení na mince s císařskými symboly. Mnoho kusů bylo zničeno, což vysvětluje dnešní extrémní vzácnost. Moravské stavovské mince dnes dosahují na aukcích částek 150 000 až 500 000 korun podle stavu a nominály. Nejdražší exemplář tolaru z roku 1620 byl v roce 2019 prodán za 680 000 korun.