1612 - 1619 Matyáš II.
Císař Matyáš II. Habsburský vládl českým zemím v letech 1612 až 1619 během jednoho z nejnapjatějších období raného 17. století. Jeho sedmiletá vláda nad Čechami se vyznačovala mimořádnou mincovní aktivitou, kdy se z českých mincoven dostávaly do oběhu stovky tisíc zlatých a stříbrných mincí nejvyšší kvality. Pražská mincovna razila pod jeho jménem dukáty s charakteristickým portrétem postarší císařské tváře, zatímco kutnohorské dílny produkovaly mohutné stříbrné tolary s korunovaným dvojorlem. Matyášovy mince dnes představují fascinující numismatické doklady předbělohorského období, kdy se český stát ještě těšil značné autonomii v měnových otázkách.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Předbělohorské mincovnictví za Matyáše II.
Matyáš II. převzal českou korunu v roce 1612 jako šestapadesátiletý panovník s bohatými zkušenostmi z vlády v Uhrách a Rakousku. Jeho mincovní politika v Čechách navazovala na tradice Rudolfa II., ale přinášela i výrazné změny v ikonografii i technickém provedení. Pražská mincovna pod vedením mincmistra Kryštofa Fuchse razila ročně přes 150 000 kusů stříbrných mincí různých nominálů, od drobných grošů až po reprezentativní tolary vážící 28,8 gramů.
Charakteristickým rysem Matyášových mincí byl důraz na císařskou důstojnost zobrazovanou prostřednictvím pečlivě provedených portrétů. Na dukátech se císař objevoval v plné ceremonii s říšskými insigniemi, zatímco stříbrné mince často nesly pouze iniciály MATHIAS II DG ROM IMP SEMP AVG GER BO REX kolem korunovaného českého lva.
Klíčové nominály a jejich charakteristika
Zlaté mince Matyáše II. představují vrchol českého mincovnictví raného baroka. Uherské dukáty ražené v Kremnici obsahovaly 3,44 gramu zlata 986/1000 ryzosti a vyznačovaly se výjimečnou kvalitou reliéfu. České dukáty z pražské mincovny byly o něco těžší - 3,49 gramů - a jejich podoba kopírovala vzory zavedené již za Rudolfa II.
Ze stříbrných nominálů dominovaly tolary, které se staly základem mezinárodního obchodu. Matyášovy tolary obsahovaly 26,7 gramu stříbra 937/1000 ryzosti a jejich kulatý tvar s průměrem 42 milimetrů umožňoval precizní ztvárnění heraldických motivů. Půltolary a čtvrttalary reprezentovaly střední nominály, zatímco bílé groše a haléře sloužily k drobnému obchodu.
Historický kontext a politické poselství
Léta 1612-1619 představovala období rostoucího napětí mezi katolickou dynastií a protestantskou šlechtou. Matyáš II. se snažil toto napětí zmírňovat, což se odrazilo i v ikonografii jeho mincí. Na rozdíl od důrazně katolických motivů pozdějších habsburských panovníků zůstávaly Matyášovy mince poměrně neutrální, s důrazem na státní a dynastickou symboliku.
Sběratelskou hodnotu těchto mincí umocňuje fakt, že Matyášova vláda skončila pouhé tři měsíce před vypuknutím třicetileté války. Defenestrace roku 1618 a následné povstání českých stavů učinily z posledních Matyášových ražeb historické dokumenty zániku předbělohorské samostatnosti.