1125 - 1140 Soběslav I.
Soběslav I. vládl českému knížectví v letech 1125-1140 jako jeden z nejvýznamnějších Přemyslovců raného středověku. Jeho éra představuje zásadní mezník v českém mincovnictví - právě za jeho vlády vznikly první denáry s českými nápisy a charakteristickou symbolikou. Mince tohoto období patří mezi nejstarší doložené české ražby, které se dochovaly v mimořádně vzácných exemplářích. Soběslavovy denáry nesou zvláštní význam nejen pro sběratele středověkých mincí, ale i pro všechny, kdo se zajímají o nejstarší písemné památky češtiny na mincích.
Denáry knížete Soběslava I.
Mincovnictví za vlády Soběslava I. představovalo pokračování tradice započaté jeho předchůdci, avšak s významnými inovacemi. Jeho denáry se vyznačují charakteristickým motivem kříže na aversu a stylizovaným nápisem „SOBESLAV" kolem obvodu. Na reversu se objevuje chrám nebo kostel, symbolizující křesťanskou víru a knížecí patronát nad církví. Hmotnost těchto mincí se pohybovala mezi 0,8-1,2 gramu při průměru kolem 18-20 milimetrů.
Technické provedení Soběslavových denárů vykazuje vysokou úroveň tehdejší mincířské řemeslné dovednosti. Ražba probíhala pomocí železných razidel v pražské mincovně, přičemž stříbrný obsah dosahoval přibližně 800-900 tisícin. Každý exemplář byl ražen ručně, což způsobuje drobné odlišnosti mezi jednotlivými kusy a činí z každé mince jedinečný archeologický dokument.
Archeologické nálezy a vzácnost
Mince Soběslava I. patří mezi nejméně dochov??? exempláře české středověké numismatiky. Celkem je známo méně než 50 kusů z tohoto období, což je způsobeno nejen časovým odstupem téměř 900 let, ale také tehdy omezeným nákladem ražby. Většina nálezů pochází z depotů objevených na území Čech, Moravy a přilehlých oblastí Polska a Rakouska.
Nejvýznamnější nálezy zahrnují depot z Kolína objevený v roce 1892, který obsahoval 12 Soběslavových denárů, a jednotlivé nálezy z oblasti Staroměstského náměstí v Praze z 20. let 20. století. Tyto archeologické doklady potvrzují, že mince cirkulovaly především v okolí Prahy a podél obchodních cest směrem do Polska a Uher.
Hodnota a sběratelský význam
Mince z období 1125-1140 dosahují na numismatickém trhu extrémních cen vzhledem ke své mimořádné vzácnosti. Průměrný exemplář v zachovalosti VF se pohybuje v rozmezí 80 000-150 000 korun, zatímco kusy ve stavu XF nebo lepším mohou dosáhnout i 300 000 korun a více. Cena závisí na čitelnosti nápisu, centrovanosti ražby a celkovém stavu konzervace.
Pro investory představují tyto mince stabilní dlouhodobou hodnotu s růstovým potenciálem 8-12% ročně za posledních dvacet let. Jejich jedinečnost a historický význam z nich činí jeden z nejžádanějších segmentů českého středověkého mincovnictví.