1109 - 1125 Vladislav I.
Vladislav I. vládl českým zemím v letech 1109-1125 během zásadní éry pro středoevropskou numismatiku. Jeho doba znamenala přechod od tradičních denárů Vratislavova typu k novým ražbám s vlastními motivy. Král, který získal korunu po dramatickém střetu s bratrem Boleslavem III., prosadil mincovní reformu již okolo roku 1112. České dílny v Praze a Vyšehradu začaly razit stříbrné denáry s charakteristickým zobrazením vládce a křesťanskými symboly. Vladislavovy mince představují první konzistentní portrétní ražbu v českých dějinách, kdy se na aversu objevuje stylizovaná hlava panovníka s korunou.
Numismatické reformy krále Vladislava
Vladislav I. zavedl kolem roku 1112 nový systém ražby, který výrazně ovlivnil českou numismatiku následujících desetiletí. Hlavní mincovny v Praze a Vyšehradu začaly produkovat denáry o hmotnosti 1,2-1,4 gramu s obsahem stříbra 850-900 tisícin. Typické ražby nesou nápis "WLADIZLAVS REX" a na reversu křesťanské motivy - kříž, chrám nebo ruku žehnající. Roku 1118 došlo k další úpravě, kdy se objevily varianty s dvouřádkovým nápisem "WLADIZLAVS" a "REX BOEMIE".
Ikonografie a motivy mincí
Vladislavovy denáry se vyznačují pokrokovým přístupem k zobrazování panovnické moci. Avers typicky obsahuje portrét krále s čelenkou nebo korunou, často doplněný berlem nebo žezlem. Nejčastější reverz tvoří latinský kříž s perlovou bordurou a nápisem "PRAGA CIVITAS" nebo "PRAGENSIS". Vzácnější varianty z let 1120-1125 zobrazují církevní architekturu - pravděpodobně pražský hrad nebo rotundu svatého Víta. Tyto motivy reflektují Vladislavovu snahu o legitimizaci vlády prostřednictvím křesťanské symboliky.
Regionální varianty a mincovny
Během Vladislavovy vlády fungovaly minimálně tři aktivní mincovny. Pražská produkce tvoří přibližně 75% dochovaných exemplářů s nejvyšší kvalitou ražby. Vyšehradské denáry se poznají podle specifického stylizovaného kříže a často horší kvality stříbra. Třetí skupina, pravděpodobně z Vratislavi nebo jiného moravského střediska, vykazuje odlišnou ikonografii s důrazem na vojenské symboly - meč, štít nebo přilbu. Náklady jednotlivých emisí se odhadují na 15 000-30 000 kusů ročně, což odpovídalo tehdejším ekonomickým potřebám českého království.
Vzácnost a sběratelská hodnota
Vladislavovy denáry patří mezi nejžádanější kusy raně středověké české numismatiky. Běžné typy v kvalitě VF se obchodují za 8 000-15 000 Kč, zatímco vzácné varianty s architektonickými motivy dosahují 40 000-80 000 Kč. Exempláře v kvalitě XF nebo vyšší jsou mimořádně vzácné - za posledních dvacet let se na aukcích objevilo méně než deset kusů. Falza z 19. století jsou poměrně častá, poznají se podle moderní techniky ražby a nesprávného složení slitiny. Autentické kusy mají charakteristické stopy opotřebení na vysokých místech reliéfu a typické zbarvení patiny.