1 kopějka

Kopějka byla nejmenší sovětskou a později ruskou mincí, která se po rozpadu SSSR v roce 1991 stala základní jednotkou nové ruské měny. První ruské kopějky ražené od roku 1992 představovały dramatickou změnu – místo komunistických symbolů se objevily tradiční ruské motivy včetně svatého Jiřího a draka. Tyto drobné mince z ocelového jádra s mosazným povlakem se rychle staly svědky hyperinflace devadesátých let, kdy jejich kupní síla dramaticky poklesla.

Řazení produktů

5 položek celkem

Výpis produktů

E102
25 Kč
Kód: 34448
E110
35 Kč
Kód: 34446
ADAL 1221
35 Kč
Kód: 34449
E048
35 Kč
Kód: 34435
E108
35 Kč
Kód: 34452

Ovládací prvky výpisu

5 položek celkem

Vznik nového ruského peněžního systému

Po vyhlášení nezávislosti Ruské federace v prosinci 1991 bylo nutné nahradit sovětské rubly novými ruskými penězi. První kopějky datované rokem 1992 začala tisknout Moskevská mincovna již v lednu 1992, přičemž na lícní straně se poprvé po sedmdesáti letech objevil symbol carského Ruska – svatý Jiří probodávající draka. Tato změna symbolizovala návrat k předrevolučním tradicím a definitivní odklon od komunistické ikonografie.

Technické provedení a materiál

Ruské kopějky od roku 1992 mají průměr 15,5 milimetru a hmotnost 1,5 gramu. Vyrábějí se z ocelového jádra pokrytého vrstvou mosazi, což zajišťuje odolnost při nízkých nákladech na výrobu. Rubnové straně dominuje nápis "???? ???????" (jedna kopějka) s letopočtem, zatímco líc zdobí ruský státní erb. Magnetické vlastnosti kvůli ocelovému jádru činí z těchto mincí zajímavý předmět pro začínající sběratele.

Zajímavosti a vzácné ročníky

Kopějky z roku 1992 existují ve dvou variantách – s úzkými a širokými číslicemi v letopočtu, přičemž varianta se širokými číslicemi je vzácnější. Mimořádně vyhledávané jsou kusy z roku 1999, kdy byla ražba kvůli denominaci významně omezena. Některé ročníky byly raženy pouze v Moskvě, jiné v Petrohradě, což lze poznat podle drobných rozdílů ve vzhledu státního erbu.

Sběratelský význam v období inflace

Během hyperinflace v letech 1992-1998 ztratily kopějky prakticky veškerou kupní sílu – zatímco v roce 1992 za kopějku bylo možné koupit menší bonbon, o šest let později byla jejich hodnota téměř nulová. Paradoxně právě tato bezcennost učinila z kopějek zajímavý sběratelský objekt, neboť mnoho lidí je přestalo používat a uchovávalo doma, čímž vznikly přirozené sbírky kompletních sad podle ročníků.